HLAVNÍ PROBLÉMY A ZÁVAŽNÉ PŘEKÁŽKY KVALITNÍ PRÁCE, JAK JE VIDÍ ČLENOVÉ ASUD A JAKÉ ŘEŠENÍ ( BLÍZKÉ NEBO PERSPEKTIVNÍ ) POVAŽUJÍ ZA OPTIMÁLNÍ - ROZPRACOVÁNÍ PŘEHLEDU
A) KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ:
Naše zkušenosti a pohled na řízení činnosti rezortu ve vztahu k učitelům
soustředění se na organizační "škatulky" a reorganizace samotného ministerstva;
neochota (nebo neschopnost ?) zabývat se koncepčními otázkami pojetí, smyslu a cílů vzdělávání;
prosazování názorů jednotlivců nebo skupin pracovníků MŠMT (vč.ministrů), některých i málo kvalifikovaných, často se střídajících a nenesoucích zodpovědnost za (často i neblahá) opatření a změny, které nařídili;
malá odbornost a téměř žádná návaznost na pozitivní zkušenosti z vývoje školství v minulosti; politické vlivy a lobby (např. stranické nebo podnikatelské sféry) ; neprůhlednost
neadresná odpovědnost vč. přidělování finančních prostředků na projekty ap., nezveřejňování vynaložení těchto prostředků; naše žádost o zveřejnění dějepisného projektu (grantu MŠMT), který byl třikrát úspěšně oponován, odmítnuta
na dlouhou řadu našich nabídek ke spolupráci mlhavé a vyhýbavé odpovědi a odkazování na budoucno - pak vždy učitelé postaveni před hotovou věc;
projekt výboru Historického klubu a UO HK schválený výborem pro vědu, kulturu a vzdělání PS ČP za přítomnosti dvou zástupců MŠMT v roce 1992 na zřízení tzv. Dějepisné rady, která by se stala garantem koncepčního řízení práce v oblasti D "hozen do koše"
neochota úředníků MŠMT (i odmítnutí ministra Piťhy podpořit naše začlenění do rámce evropských dějepisných iniciativ Euroclio a Rady Evropy) spolupracovat s učitelskými skupinami, které komplikují úřednictvu život; arogance v jednání některých úředníků s učiteli;
Co by přispělo ke zkvalitnění:
USPOŘÁDÁNÍ DISKUSE O CÍLECH PŮSOBENÍ JEDNOTLIVÝCH STUPŇŮ A TYPŮ ŠKOL V SOUVISLOSTI S POTŘEBAMI ROZVOJE JEDINCŮ I SPOLEČNOSTI - ZAPOJENÍ VĚDECKÝCH PRACOVIŠŤ A ZKUŠENÝCH I MOUDRÝCH JEDINCŮ
SOLIDNÍ POROVNÁNÍ S OST.ZEMĚMI - VYJÁDŘENÍ SMYSLU VZDĚLÁVÁNÍ JASNĚ A PŘEHLEDNĚ - PŘEDLOŽENÍ K DISKUSI ODBORNÉ I LAICKÉ (RODIČOVSKÉ) VEŘEJNOSTI (ZAINTERESOVÁNÍ MÉDIÍ)
VEŠKERÁ ZÁVAŽNÁ ROZHODNUTÍ (DOKUMENTY, PROJEKTY, PŘIDĚLENÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ NA MIMOŘÁDNÉ ČINNOSTI BY MĚLA BÝT ZAŠTÍTĚNA OSOBNÍ ZODPOVĚDNOSTÍ AUTORŮ A ZDŮVODNĚNA, NEBOŤ DŮSLEDKY NESPRÁVNÝCH ROZHODNUTÍ SE VE ŠKOLSTVÍ PROJEVÍ S VELKÝM ZPOŽDĚNÍM (VINÍCI ŠPATNÉHO STAVU NEJSOU ZŘEJMÍ; PAK ZA VŠECHNY NEDOSTATKY "MOHOU" UČITELÉ
CELKOVOU KONCEPCÍ OVLIVNIT KONKRÉTNÍ POJETÍ, OBSAH I METODY PRÁCE V JEDNOTLIVÝCH PŘEDMĚTECH, TEDY I V DĚJEPISE
KONCEPČNÍ I DALŠÍ SPOLUPRÁCE S UČITELSKÝMI INICIATIVAMI
B) MÍSTO DĚJEPISU V UČEBNÍCH PLÁNECH A SOUSTAVĚ VZDĚLÁVÁNÍ
z pohledu praxe i našeho studia teoretické literatury a zahraničních pramenů
humanitní složka ve všeobecném vzdělání v pojetí neodpovídajícím současným potřebám; vágní hesla osnov a standardů nevyhovují potřebám školy - konkrétní náplň předmětu ponechána v rukou ne vždy kompetentních a problematiky potřeb školy znalých autorů učebnic nebo samotných prací přetížených nebo i neaprobovaných případně nekvalifikovaných učitelů; učivo dějepisu v jednom z projektů není ani vymezeno ročníky; výsledkem je anarchie;
vlastivěda ve 4. a 5.r. místo vzbuzení zájmu a vytvoření podmínek pro práci v dějepise odpuzuje a odrazuje; navíc ji učí neaprobovaní učitelé, větš. kvalifikovaní jen pro práci na I. stupni ZŠ - (dějepisná látka v prvouce ve 3. třídě ! ) za nezbytné považujeme:
POJMOUT VLASTIVĚDU JINAK - JAKO PROPEDEUTIKU DĚJEPISU (konkrétní podrobný návrh v našem projektu z roku 1994)
celková dotace D na našich školách nejmenší od r.1918 (viz přehled)
zákl. škola za 4 roky 5 h., občanská škola za 4 roky 6 h., osmileté G 12 h.
střední odborné větš. 1 rok 2 h., výj. 2+1; učiliště 0
jedině odpovídající evropskému standardu je návrh
ZAŘADIT DĚJEPIS DO KAŽDÉHO ROČNÍKU OD 6. TŘÍDY DO MATURITY PO DVOU HODINÁCH JAKO MINIMUM (+ VÝBĚROVÉ SEMINÁŘE); DO STŘEDNÍCH ODBORNÝCH ŠKOL A UČILIŠŤ ALESPOŇ DO TŘÍ TŘÍD
V některých zemích a obdobích 3 ev. 4 hodiny D týdně;
problematika maturit - forma i obsah v kompetenci škol různé kvality a náročnosti;
velké rozdíly mezi úrovní studentů hodnocených stejnou známkou; (materiál o maturitách předaný k diskusi - komu? - v min. roce mlhavý a nekonkrétní); např. povinný přírodovědný maturitní předmět by značně ztížil přípravu studentů na VŠ a byl krokem zpět (obdobné řešení bylo v 50. letech s důrazem na polytechnické vzdělání) před realizací výrazných změn považujeme za nezbytné
ZÍSKAT MAXIMUM INFORMACÍ O ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠKÁCH Z D V EVROPSKÝCH ZEMÍCH, VYUŽÍT A APLIKOVAT NAŠE I ZAHRANIČNÍ POZITIVNÍ ZKUŠENOSTI K NÁVRHU NOVÉHO ŔEŠENÍ, DÁT K DISKUSI (část problematiky v projektu ASUD)
problematika tzv. standardů - byla ukvapenou "akcí" MŠMT, návrhy pro D zpracoval jediný pracovník VÚP, návrh nezveřejněn, pouze "uložen"; fráze o široké diskusi náplně standardů bez jediného jména; ve vydané podobě zbytečné, formální, jde o jakýsi výtah z osnov nemající smysl;
nevidíme zatím smysl takového dokumentu /ze zahraničí obdobné neznáme/ -
POKUD BY MĚLY TZV. STANDARDY MÍT SMYSL, MUSELY BY BÝT PROMYŠLENY, ZDŮVODNĚNY A JINAK KONCIPOVÁNY
problematika přijímacích zkoušek na VŠ a přípravných kurzů za peníze pořádaných VŠ a PC (snad i jinými): místo, aby měli studenti vytvořeny odpovídající podmínky pro přípravu na VŠ na gymnáziu, organizují se "nalejvárny" k přijímacím zkouškám za finanční úhradu; to diskriminuje ty, kteří na to peníze nemají nebo bydlí daleko od míst kurzů; takové kurzy se nám jeví jako příležitost k získávání peněz ;
podle našeho mínění by se mělo směřovat k omezení (ev. zrušení) příjím. zk. na VŠ - zvýšit vypovídací hodnotu maturit; zatím řešit nesmyslný tlak na faktografiii (i v jiných předmětech než D), a proto by bylo potřebné
JEDNAT S PŘÍSLUŠNÝMI VŠ O FORMÁCH A OBSAHU ZKOUŠEK;
ZVÁŽIT OPODSTATNĚNOST A ÚČELNOST PŘÍPRAVNÝCH KURZŮ A NEROVNOST PODMÍNEK PRO UCHAZEČE (ZEJMÉNA VENKOVSKÉ A NEMAJETNÉ)
C) OBSAH A POJETÍ DĚJEPISU
tvorba osnov v jednotlivých obdobích po r. 1989: tvorba našich osnov D neprobíhá adekvátně jejich významu ( autoři, způsob zpracování atd.: některé osnovy připraveny pro 1 ročník za 1 den !, autory jiných historikové nemající představu o praxi, pedagogických nebo psychologických aspektech; jména autorů údajně tvořících osnovy v některých případech neodpovídají pravdě):
Osnovy považujeme za tak závažný dokument, že by se jimi měli zabývat odborníci historikové ve spolupráci s pedagogy, učiteli ev. dalšími odborníky:
PRODISKUTOVAT A NOVĚ ZPRACOVAT OBSAH VÝUKY D S PŘIHLÉDNUTÍM K POŽADAVKŮM OBECNÉHO ROZVOJE ŽÁKŮ I K PSYCHOLOGICKÝM ASPEKTŮM, DÁT K VEŘEJNÉ DISKUSI;
SEZNÁMIT SE SE ZPŮSOBEM ZPRACOVÁVÁNÍ OSNOV A JEJICH STRUKTUROU V ZÁPADNÍCH STÁTECH A POUČIT SE (SLOŽKA DOVEDNOSTÍ A ROZVOJ OSOBNOSTI ŽÁKŮ) ŘEŠIT KONEČNĚ TZV. MEZI-PŘEDMĚTOVÉ VZTAHY ! (mluví se o nich již několik desítek let)
angažovanost historiků v oblasti školního D - na výzvy a podle informovanosti ze strany učitelů se historikové dle svých možností aktivně angažují v jednotlivých "akcích" na naše podněty již od jara 1990 (vzdělávání, jednání s MŠMT a poslanci, tvorba učebnic, HK, Dějepisná rada; akce desítek historiků z celé ČR na podporu D v učebních plánech); mají mnoho jiných problémů, proto chybí systematičnost a koncepčnost
Jsme přesvědčeni, že bez schopných a pro problémy školní výuky zaujatých historiků ochotných spolupracovat s učiteli (!) nelze problémy vyřešit; je možné navázat na to, co již bylo rozpracováno a REALIZOVAT OD R. 1992 NAVRŽENÝ A V R.1996 PŘEPRACOVANÝ PLÁN A VYTVOŘIT PRACOVNÍ SKUPINU HISTORIKŮ A UČITELŮ GARANTUJÍCÍ KVALITU OBSAHU A DĚJEPISNÝCH POMŮCEK - TZV. DĚJEPISNOU RADU (EV. ROZŠÍŘIT JEJÍ PŮSOBENÍ O KONCEPČNÍ OTÁZKY V NÁVAZNOSTI NA PŘIPRAVOVANOU NÁRODNÍ RADU PRO VZDĚLÁNÍ)
D) PODMÍNKY PRO PRÁCI V D NA ŠKOLÁCH
vzdělávání učitelů na VŠ - po metodické stránce nedostatečné, na okraji zájmu dějepisných kateder, větš. odtržené od praxe;
Má-li se učit kvalitně, je třeba DÁT METODICKÉMU VZDĚLÁVÁNÍ UČITELŮ ODPOVÍDAJÍCÍ MÍSTO, JAK JE TO SAMOZŘEJMÉ NA ZÁPADNÍCH VYSOKÝCH ŠKOLÁCH
další vzdělávání učitelů - nevyhovující: nepříznivé podmínky; finance; čas! - po organizační stránce po zrušení ped. středisek a nyní někde při nově budovaných ped. centrech náhodné, nesystematické a s obtížemi realizovatelné; někdy se jeví pouze jako příležitost k lehkému získávání peněz z rozpočtu škol; forma tzv. akreditací pro nejrůznější instituce se zdá jakoby vymyšlena pro až nehorázné obohacování se (známe i případy "kurzovného" 900,- Kč/1 osoba za 2 přednášky mezi 10. - 15. hodinou, nebo jednodenní seminář za 500,-/1 osoba při minimálním počtu 90 účastníků);
V dějepise se poznání neustále výrazně rozvíjí; důležité jsou i poznatky z pedagogických disciplin a metodických postupů; má-li být práce učitelů kvalitní i dlouho po skončení studia, je třeba
POVAŽOVAT DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ UČITELŮ ZA NEZBYTNÉ, VĚNOVAT MU I NADÁLE ÚČELOVĚ SMĚROVANÉ FINANČNÍ PROSTŘEDKY,
HODNOTIT KVALITU ŠKOL I PODLE TOHO, JAK UMOŽŇUJÍ UČITELŮM
ÚČASTNIT SE SEMINÁŘŮ A KURZŮ, HLEDAJÍ NOVÉ PŘÍSTUPY; PRACOVNÍ VYTÍŽENÍ UČITELŮ, KTEŘÍ PRACUJÍ NAPLNO, JE NADMĚRNÉ; SITUACI MŮŽE ZMĚNIT ZKRÁCENÍ ÚVAZKŮ NA PŘEDCHOZÍ ÚROVEŇ, (KTERÁ JE I TAK VYSOKÁ ) EV. UBRAT ČÁST JINÝCH POVINNOSTÍ
didaktická a metodická literatura - není vydávána ani překládány studie ze zahraničních didaktik a metodik dějepisu
Jestliže byla zrušena nakladatelství a jiné instituce vydávající nevýnosné materiály, je třeba najít jiné řešení, např.
VYPSAT GRANTY NA PRÁCE Z OBORU DIDAKTIKY A METODIKY - PRO UČITELE Z PRAXE A PRACOVIŠTĚ VŠ ( A JEJICH PUBLIKOVÁNÍ ) NEBO NA PŘEKLADY ZAHRANIČNÍCH DĚL, NA VYTVÁŘENÍ HISTORICKÝCH KOMPENDIÍ;
velké % neaprobovaných učitelů !! dějepis dnes ještě více než v minulosti patří mezi předměty přidělované jako doplnění úvazku s předpokladem, že ho může učit každý (někde až 25 - 40 % hodin D vyučováno neaprobovaně - dnes možná i více)
Má-li se D učit kvalitně a mít dobré nebo uspokojivé výsledky, mělo by být neaprobované vyučování výjimečné
ZA DŮLEŽITÉ MĚŘÍTKO HODNOCENÍ ŠKOL, ŠÚ A ŘEDITELŮ ŠKOL A OCEŇOVÁNÍ JEJICH KVALITY POVAŽOVAT % APROBOVANOSTI UČITELŮ D; HLEDAT CESTY, JAK TUTO SITUACI ZLEPŠIT, PODPOROVAT TY, KTEŘÍ DOSAHUJÍ NEJLEPŠÍCH VÝSLEDKŮ V ODBORNÉM OBSAZENÍ D
časopis Hist. obzor (v předch. desetiletích Společenské vědy ve škole, ev. Dějepis ve škole) předaný soukromému vydavateli dnes zaměřen převážně na odbornou historickou problematiku
Metodické stati, široký soubor informací o literatuře a pomůckách, výměna zkušeností atd. (spolu s hospitacemi) jsou jedinou cestou, jak neustrnout a hledat další možnosti v oblasti metod, porovnávat vlastní práci s ostatními apod. Takové časopisy jsou jinde samozřejmé, proto je třeba
VYTVOŘIT PODMÍNKY PRO VYDÁVÁNÍ METODICKY ZAMĚŘENÉHO ČASOPISU PRO UČITELE D, S INFORMACEMI O DĚJEPISE V ZAHRANIČÍ, POMŮCKÁCH, VHODNÉ LITERATUŘE PRO UČITELE AJ. - ZVEŘEJŇOVAT PŘEKLADY ZAHRANIČNÍCH STUDIÍ, ČLÁNKŮ A PUBLIKACÍ
E) POMŮCKY - kvalitní pomůcky dosud nejsou zajištěny (předání vydávání pomůcek trhu nesplnilo očekávání)
učebnice - pro ZŠ existuje zatím pět řad čtyř nakladatelství (Práce, Fortuna, Scientia, SPN) - ani jedna řada není na úrovni současných dobrých učebnic zahraničních; velmi nesourodé - i u řady jednoho nakladatele; některé nepřiměřené věku;
pro gymnázia dosud vyšly dějepisné učebnice různé kvality u tří nakladatelů, bohužel odděleně dějin obecných a světových v trendu minulých 40 - 50 let ani stylem neporovnatelné s nejlepšími texty zahraničními;
chybí učebnice dějepisu pro střední odborné školy;
praxe udělování tzv. doložek k učebnicím pro ZŠ (pro možnost zakoupení ze státních prostředků) - nebo doporučující formulky u SŠ v tiráži -nezajišťuje jejich kvalitu; MŠMT svou praxí diskriminuje malé vydavatele a preferuje velké nakl. domy;
Dobré učebnice jako podklad pro tvořivou aktivní práci žáků a studentů jsou nezbytné. K tomu může napomoci
ZMĚNA PRAXE DOPORUČOVÁNÍ UČEBNIC ŠKOLÁM VE SPOLUPRÁCI S UČITELI A HISTORIKY (VIZ DĚJEPISNÁ RADA)
VYTVOŘENÍ JASNÝCH KRITÉRIÍ PRO PODOBU (FORMU) A OBSAH UČEBNIC, KTERÉ BUDOU MŠMT (PO VYJÁDŘENÍ DĚJEPISNÉ RADY) DOPORUČENY
metodické příručky nejsou vydávány - ve vyspělých zemích samozřejmostí;
Učitel musí mít určitou nabídku možností, z nich může vybírat, které může rozvíjet a rozpracovávat, mladí a začínající potřebují rady. Proto by se měly
METODICKÉ PŘÍRUČKY POVAŽOVAT PRO NAKLADATELSTVÍ ZA PODMÍNKU DOPORUČENÍ UČEBNICE ŠKOLÁM - OBSAH KONZULTOVAT S ASUD, EV. RENOMOVANÝMI DIDAKTIKY D
další metodické materiály pro žáky a učitele (prac. listy, dokumenty, čítanky, obr. přílohy ap.) - prac. sešity nebo listy dostávají doložku jen při vydání stejným nakladatelem, který vydal učebnici; to podporuje monopolní vydavatele a diskriminuje tvořivé týmy a menší nakladatele, kteří nemají prostředky pro velký projekt souboru učebnic
Pro nás nepochopitelná praxe "povolování" pracovních sešitů nevede ke zlepšení podmínek, ale naopak. Domníváme se, že je třeba dosavadní praxi změnit -
ZROVNOPRÁVNIT VŠECHNY AUTORY A NAKLADATELE - UMOŽNIT VZNIK PROGRESIVNÍCH POKUSŮ O NOVÉ TYPY POMŮCEK; DÁT MOŽNOST OVĚŘIT JE V PRAXI ; ZMĚNIT PRAXI DOPORUČOVÁNÍ POMŮCEK ŠKOLÁM (VIZ DĚJEPISNÁ RADA)
mapy a atlasy - Kartografie + německé firmy; atlasy pro ZŠ: projekt spolupráce na novém typu atlasů s ASUD dosud neukončen; atlasy pro střední školy s výhradami; nové historické mapy Kartografie kopírují soubor map vydaný pro novou koncepci v l. 1981/84 - dnešním potřebám nevyhovují; německé mapy nemají české názvy;
V jedné oblasti jsme měli možnost uplatnit své představy o ideální pomůcce. Jiné našim představám neodpovídají. Proto bude vhodné
NECHAT VYZKOUŠET PRAXI, ZKUŠENOSTI ZVEŘEJNIT
další pomůcky soukr. firem - velmi mnoho z těchto "výrobků" odborně a metodicky nevyhovující (dp, video, transparenty....);
Pomůcky dokonce s faktografickými chybami nebo zpracované v zastaralé podobě škole nepomáhají. Jejich nákup nelze školám zakázat, ale názory o jejich kvalitě zveřejňovat. Rovněž by pomohlo
DOPORUČENÍ MŠMT ŠKOLÁM VÁZAT NA KVALITNÍ ODBORNÉ POSOUZENÍ (VIZ DĚJEPISNÁ RADA) - ZVEŘEJŇOVAT V UČITELSKÉM TISKU (ODB. ČASOPISECH)
F) MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE
členství v Euroclio přispívá k naší informovanosti o výuce D v Evropě po r.1993, k seznámení s metodami práce a pomůckami; zatím se účastníme akcí jako chudí příbuzní za peníze členských asociací ze západní Evropy;
Máme-li být rovnocennými účastníky mezinárodních aktivit, bylo by třeba
VYŘEŠIT FINANCOVÁNÍ ÚČASTI ASUD V MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCI
účast na seminářích a konferencích - téměř vyloučena, mnozí ředitelé jen neochotně uvolňují, učitelé jakoby jezdili na výlet;
Účast na těchto akcích obohacuje školu a zprostředkovaně (publikováním informací a setkáváním účastníků s dalšími kolegy) i vyučování dějepisu vůbec. Snad by pomohlo
VYZVAT ŘEDITELE K PODPOŘE ČLENŮ SVÝCH SBORŮ, KTEŘÍ REPREZENTUJÍ ČR V MEZINÁRODNÍM MĚŘÍTKU (SEMINÁŘE, PROJEKTY AP.),
VYZVEDNOUT NEBO OCENIT ŘEDITELE, JEJICHŽ UČITELÉ SE ÚČASTNÍ MEZINÁRODNÍCH AKTIVIT A PŘEDÁVAJÍ NABYTÉ ZKUŠENOSTI DALŠÍM KOLEGŮM A ŠKOLÁM; ZOHLEDNIT DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ U SAMOTNÝCH UČITELŮ V RÁMCI JEJICH FINANČNÍHO (I DALŠÍHO) HODNOCENÍ
Přehled informací o dějepise v učebních plánech 18 evropských zemí
Dějepis v učebních plánech českých škol v letech 1918/1997
NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PROBLÉMY A POTŘEBY V PRÁCI ASUD:
finanční dotací umožnit další činnost asociace (režijní náklady a drobnou publikační činnost) a zastoupení České republiky na mezinárodních akcích, abychom nemuseli žádat úhradu na kolegiálních asociacích ze Západu
vypsat grant na metodické publikace, o které se chce ASUD ucházet ve spolupráci s historickými pracovišti
ocenit a vyzvednout práci těch ředitelů, kteří podporují učitele aktivní při vzdělávání i reprezentaci ČR v mezinárodním měřítku (jsou-li i dobří ve škole)
zapojit členy asociace do tvorby školských dokumentů pro dějepis, konzultovat návrhy organizačních i jiných aktivit týkajících se D (např. značný pokles úrovně organizace i celkové kvality mnoho let existující celostátní soutěže Mladý historik).
Z MATERIÁLU PRO MIN. J.GRUŠU
