Na začátku ledna se na katedře dějepisu PF TU v Liberci sešli zástupci libereckých cvičných učitelů a členové katedry dějepisu.
Prvním bodem jednání byla spolupráce všech zainteresovaných na soutěži o historii Liberce, která si již po několik let udržuje oblibu mezi žáky ZŠ a nižších ročníků víceletého gymnázia. Úspěch v soutěži je podmíněn nejen dobrou znalostí dějin Liberce, ale i ochotou obětovat několik odpolední a město si důkladně projít. Ani potom není ještě vyhráno, protože shromážděné údaje je třeba výtvarně zpracovat. Hlavní problémem soutěže je dnes nedostatek nových témat. Příští rok se budou děti zabývat historií a současností libereckých škol, témata na rok 2000 se snad rodí v myslích učitelů. Všichni přítomní přínos soutěže ocenili a zdůraznili, že díky této soutěži rozvíjejí žáci praktické dovednosti. Fakulta nabídla pomoc studentů dějepisu při vyhodnocování prací.
Metodik dějepisu Mgr. Holík poté seznámil přítomné s problémy, které by bylo možné ve spolupráci s katedrou vyřešit. Pro začínající a neaprobované učitele je stále velmi obtížná výuka nejnovějších národních dějin. Za optimální považuje Mgr. Holík uspořádání metodické a historické přednášky. Metodik přivítal i nabídku katedry poskytnout libereckým učitelům možnost konzultovat.
Vedoucí katedry dějepisu PhDr. Melanová informovala učitele o nesnázích při zadávání témat diplomových prací.“ Zásoby“ témat v libereckém a jabloneckém archivu nejsou nevyčerpatelné, a tak potřeba didaktických témat roste. O užitečnosti podobných diplomek svědčí to, že z práce Petry Kučerové o vybavenosti učebnic didaktickým materiálem se objevily citace i ve Zpravodaji SH ČR a IL. Dr. Melanová požádala učitele o spolupráci při tvorbě nových témat i při hodnocení prací.
Poslední projednávaná záležitost se týkala termínů a témat přednáškového cyklu, který katedra pořádá. Malou účast učitelů zdůvodňovala většina přítomných nevhodným termínem /každé první úterý v měsíci od 16, 30/. K dohodě zatím nedošlo, protože ostatním návštěvníkům z řad liberecké veřejnosti a studentům čas vyhovuje.
Společným zájmem cvičných učitelů a katedry je co nejvyšší úroveň pedagogické praxe studentů. Po zkušenostech z minulých let, kdy studenti realizovali praxi na jiné škole v letním na jiné v zimním semestru, dochází letos ke změně a studenti zůstávají na jedné škole celý rok. Díky této změně zvládnou studenti vyzkoušet i jiné pedagogické metody než pouhý výklad. Také hodnocení praxe bude objektivnější a sám student si vytvoří komplexnější představu o tom, zda učit chce či nikoliv.
Václav Ulvr, Gymnázium F.X. Šaldy, PF TU Liberec
Na našich seminářích a valných hromadách se několikrát diskutovalo o problematice historických soutěží a v této souvislosti se mluvilo i a akcích, které jejich autor nazývá Historiáda. Iniciátor a organizátor, člen ASUD, Ivan Bauer je absolventem PF v Hradci Králové, učí desátým rokem na ZŠ a SŠ a ve své Agentuře Hobit pořádá nejrůznější kurzy, soutěže, víkendové pobyty, třídní výlety, letní tábory a expedice ap. Jsme rádi, že o letošním, třetím ročníku Historiády nám napsal do IL .
Vypráví se, že osobní kuchař knížete Kaunice vyhrál soutěž tím, že připravil ragú z knížecích kožených bot. Když se hodovníci ptali na recept, odpověděl tajemně, že vše záleží na přípravě. Já jsem se s tímhle krédem pustil do přípravy třetího ročníku Historiády - celorepublikové soutěže čtyřčlenných školních týmů v dějepise. A povedlo se. Městský úřad uvolnil prostředky, škola v Golčově Jeníkově poskytla prostory, mnozí pomohli a ukázalo se, že kde je dobrá vůle, tam je i cesta. Pozvání letos přijalo 22 týmů ze základních škol a 18 týmů víceletých gymnázií - a někteří byli opravdu zdaleka - Vracov, Uherské Hradiště, Plzeň, Český Krumlov aj. Historiádu pořádala Agentura Hobit z Čáslavi.
Chystat ty dva dny koncentrovaného dějepisu mne baví, ale znovu jsem se přesvědčil, že bez pomoci města, ochoty a vstřícnosti ředitelů a obětavosti studentů - pořadatelů, by nápad zůstal jen na papíře. Historiáda je důkazem toho že dějepis má mnoho podob a může být vzrušujícím dobrodružstvím.
Jen namátkou - zkuste se stavit magický čtverec, vzpomeňte si kdy a kdo pronesl památnou větu „Alea iacta est“, opravte chyby v textu Zbraslavské kroniky, zaneste do mapy Londonium, Luttetii nebo Burdigalu, sestavte rozpočet středověkého města, zapátrejte v paměti, co víte o Emilu Zátopkovi nebo Janu zajícovi. To všechno byste totiž potřebovali pro zvládnutí soutěžního protokolu, který nezbytně žádal spolupráci celého žákovského týmu.
A praxe? Exkurze do půvabného zámku ve Žlebech, kde jsme potkali samotného Albrechta z Valdštejna. /Generalissimus se nám ovšem nepředstavil - poznat ho, toť úkol pro všímavé soutěžící./ Pak hra v zámeckém parku, při níž týmy sestavovaly historické listiny a zapeklité otázky ze zámecké expozice. proč zrovna tohle? Dobrý historik přece potřebuje krom znalostí také postřeh, všímavost, paměť a logické myšlení.
Udatnost a sílu ukázala skupina historického šermu Páni z Kolína, jemnost a půvab vnesly do soutěže dívky z pražského souboru Ammarilis. Pod vedením paní Molíkové hrály dobovou renesanční a barokní hudbu. A pak další klání a zápolení - historická křížovka, ochutnávka koření a exotických plodin, hudební dějepis s ukázkami našich folkových interpretů /Klíč, J. Nohavica, M. Eben, ač se to nezdá, v jejich textech je spousta cenných historických informací./ Pojetí bylo vpravdě neučebnicové, ale určitě živé a pestré. Uprášené folianty tentokrát ke cti nepřišly.
Pro učitele představuje Historiáda vydechnutí a malou oázu v poušti českého školství. Letos kolegové zamířili do Lysí a skanzenu v Hlinsku, vyslechli si přednášku paní doktorky Vojancové o životě na vsi, absolvovali didaktický seminář o roce 1938 a hlavně měli příležitost si popovídat.
Umístění a pořadí není nejpodstatnější. Přesto uvedu výsledky: v kategorii ZŠ: I.místo ZŠ Nad Plovárnou Jihlava, II. místo ZŠ Pečky, III. místo ZŠ Lomnice n. Popelkou. Kategorie víceletých gymnázií: I.místo Plzeň Mikulášské nám., II. místo AAA Kladno, III. místo státní gymnázium Kutná Hora.
Nechtěl bych ale z milé historiády udělat dostihy mozků a bezduchý seznam jmen a dat. Myslím, že jde o víc: mít výdrž, najít odvahu, přemýšlet a kombinovat, podat pomocnou ruku a učit se spolupráci, podívat se do zrcadla lidské povahy, vidět zajímavá místa, potkat opravdové nadšence a objevit skryté půvaby dějepisu. O to všechno v Historiádě jde a taková, věřím, zůstane.
A tak děkuji všem, kteří pomohli - ředitelům, profesorům, sponzorům i rozhodčím a připomínám motto celé soutěže: Kdo přejde po mostě minulosti s hrdostí a pokorou, najde na jeho konci moudrost.
Ivan Bauer, ZŠ Golčův Jeníkov
Každý z nás má svá oblíbená temata, ale také dějinné úseky, které učí nerad. S tím se zkušený učitel snadno vyrovná. Větší starost nám dělá látka pro žáky špatně „stravitelná“. K takovým oříškům zajisté patří problematika 19. století. Snažíme se žákům předat a vysvětlit sumu informací sice velmi důležitých, ale pro většinu z nich smyslově a citově prázdných. Výsledek je vždy stejný. Naučí se to, co musí, ale nepřemýšlejí. Nedostane se jim pod kůži vědomí, že moderní společnost, ve které žijí, se formovala právě v 19. století. Je paradoxem, že žáci lépe přijímají a chápou život úpravěkého člověka než život před 100 až 200 lety. Chyba není, jak všichni víme, v žácích, ale v přístupu k výuce dějin 19. století. Ze změti dat, objevů a vynálezů se v učebnicích i našem výkladu vytratil konkrétní život našich předků. Všichni si to uvědomujeme a hledáme cesty k nápravě.
Informace a konkrétní příklady se hledají těžko. Avšak pomocná ruka je již napřažena. Stačí ji uchopit. PhDr. Pavla Vošahlíková z Historického ústavu AV ČR v Praze se problematikou každodennosti zabývá. Své poznatky ráda a uchvacujícím způsobem předává všem zájemcům. Někteří znáte její vyprávění z pořadů Českého rozhlasu. A dne 28.4. jsme měli možnost vyslechnout si její přednášku v Plzni - autenticky. Díky iniciativě Dr. Hudecové PC v Plzni na žádost naší pobočky zajistilo tuto skvělou přednášku, která nejen potěšila naše srdce, ale přinesla nám mnoho i pro náš každodenní úděl - informace a nápady, jak dějiny tohoto období žákům zpřístupnit. A závěrem ještě jedna potěšující zpráva. I v příštím roce PC zajistí další přednášku Dr. Vošahlíkové. Máme se opravdu na co těšit.
Bohumila Burešová, OA Plzeň