INFORMAČNÍ LIST ČÍSLO 23

LITERATURA - POMŮCKY - TIPY

LETEM - KNIŽNÍM HISTORICKÝM SVĚTEM (4)

Pojďme spolu letně (to v srpnu ukončuji výběr) a podzimně (to se vám text dostane do rukou) zalistovat nabídkou odborné a populárně-odborné historické literatury posledních měsíců - jakkoli je moje "menu" zajisté hodně výběrové, snad vás ke koupi nějakého zajímavého titulu přeci jenom inspirovat bude… Co se týče bibliografických údajů, jako vždy připomínám, že není-li výslovně uvedeno jinak, jedná se o knihy pražských nakladatelů s vročením roku 2004.

Co kdybychom dnes začali poněkud netradičně a v lehčím tónu? Srpnové "rozmarné léto" k tomu ostatně přímo nabádá. Tedy:

Prázdniny r. 1890 trávil František Josef I. jako obvykle v Bad Ischlu v Alpách. Jednoho dne se vypravil s dalšími urozenými hosty na hon, ale pustili se příliš daleko za zvěří do hor, až zabloudili. Naštěstí se tam přímo zázračně objevil selský povoz, které ztracené mocnáře vyvezl na známou cestu. Císař, jako vždy laskavý, chtěl udělat sedlákovi radost, a proto se zeptal:

"Víte vy vůbec, koho jste vezl? Já jsem rakouský císař, tohle je saský král a tohle toskánský velkovévoda."

"Cha, cha," rozesmál se vozka, "v tom případě i já vám prozradím tajemství. Já jsem čínský císař."

Po návratu domů císař, zcela zaujatý tímto dobrodružstvím, vyprávěl Alžbětě: "Nemáš ani ponětí, moje milá, koho můžeš dnes potkat v horách!"

Habsburskou literaturou jsme doslova zavaleni, naneštěstí povětšinou ne zrovna ověřitelné kvality - vzpomeňte jen na všechna ta záhadná úmrtí, lásky, tragédie, skandály, a bůhví jak se jmenují všechny ty "seriózní" tituly. A tak mě jako milé osvěžení upoutal graficky zdařile vypravený svazeček polského publicisty L. Mazana Příběhy ze života našeho Mocnáře (nakl. Radix), který si na nic nehraje a přináší přesně to, co slibuje - přes 130 anekdotických historek ze života Františka Josefa a dalších členů habsburské rodiny, z nichž mnohé, věřte nevěřte, vstoupily ve své době i do školních čítanek.

Teď bych rád napravil malý dluh z minula, kdy pod stůl spadl formátově nevelký, leč obsažný 2. svazek Knižnice klubu Vltava Nakladatelství Lidových novin (NLN) Duchem, ne mečem (Praha 2003). Možná si někteří vzpomenete na podobně uspořádaný 1. díl edice věnovaný Masarykovi; teď pro změnu velkým osobnostem českých dějin od Kosmy po Palackého - nechybí kupř. Žitavský, Hus, Jeroným Pražský, Ctibor Tovačovský, Žerotín, Stránský, Balbín, Dobrovský... A autorský kolektiv pod záštitou J. Války? M. Bláhová, F. Kavka, F. Šmahel, J. Pánek, J. Petráň a další. Cena na dnešní poměry zcela neuvěřitelná: 159,- Kč, takže opravdu neváhejte.

Když se budete chtít potěšit, sáhněte navíc po opravdu půvabné knížce Po Karlově mostě (20 zastavení s F. Dvořákem, 2003), inspirované stejnojmenným televizním cyklem, která si už vyžádala reedici. Stejný autor navíc mezitím přidal titul Po Královské cestě a chystá třetí díl této "pražské trilogie" Po Pražském hradě a okolí. I další titul NLN by vám mohl udělat takovou "poctivou" radost: volná trilogie Petra Kovaříka se po putování po českých a moravských studánkách a pramenech a poté pražských hřbitovech uzavírá Klíčem k rodným chaloupkám, který je i malou literární antologií, a ovšem i praktickým průvodcem po zpřístupněných či naopak uzavřených, opravovaných či (z)devastovaných rodištích více než padesátky osobností našich dějin a umění.

Tradiční velké řady NLN se rozrůstaly jako obvykle pozvolna, ale stabilně: zaznamenejme například Veberovy Dějiny sjednocené Evropy (Od antických počátků do současnosti) v Dějinách států nebo Tejchmanova Nicolae Ceauşesca v Knižnici Dějin a současnosti.

Zůstaňme ale ještě chvíli u tematiky dějin umění a architektury: Academia za nadmíru slušnou cenu předkládá v Ústavu dějin umění AV ČR zpracovanou Encyklopedii architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách (editor P. Vlček), snažící se zachytit pokud možno všechny osoby spjaté se stavebním řemeslem od středověku až po ty, které se narodily kolem roku 1900. Kuriozitou tu může být jen jedno ženské heslo - naše první architektka totiž promovala r. 1921 a písemné prameny prostě žádnou jinou ženu-stavitelku neznají. Jen škoda, že je encyklopedie omezena na české prostředí, Morava se objevuje ne zcela vyváženě jen v některých heslech.

Libri rozhojnilo Encyklopedii českých vesnic o snad nejvíce očekávaný 2. díl Jižní Čechy od J. Pešty. Bravurní a nadobyčejně obsáhlé zpracování (ať už jednotlivých hesel, či úvodní typologie a dalších užitečných přehledů) trpí vlastně "jen" formálním nedostatkem, tedy obrovskou cenou (950,- Kč). To naštěstí neplatí o Skalních hradech zemí Koruny české od Z. Fišery, svazku, který rozhojňuje právem oblíbené encyklopedie hradů, zámků a klášterů tohoto nakladatelství.

Oklikou přes památkářské encyklopedie se dostáváme k titulu, u kterého by se slušelo poznamenat: MUSÍTE MÍT! Historický ústav AV ČR zahájil v Libri publikování výsledků jednoho ze svých dlouhodobých projektů - Biografického slovníku českých zemí (vedoucí projektu P. Vošahlíková). Jakkoli si asi nebudeme dělat iluze o rychlosti periodicity jednotlivých svazků - ten první čítá 156 stran a zahrnuje celé písmeno A -, je to počin pozoruhodný a chvályhodný, a měli bychom jej (minimálně ve školních knihovnách; cena 240,- Kč) podpořit. Podle úvodu Biografického slovníku připomeňme, že přináší základní ověřené informace na úrovni soudobé vědy o životě a díle osobností (bez rozdílu etnické příslušnosti) ze všech oborů lidské činnosti, které působily v českých zemích v průběhu jejich celého historického vývoje. Dílo zásadní, generační, pro školu i dům! (Pro úplnost dodejme, že stejně očekávaný druhý klíčový projekt Historického ústavu bude Encyklopedie českých dějin.)

Jiná nakladatelství pokračují tu ve větším, tu v menším tempu ve své obvyklé nabídce. Konstatujme tedy již stručně, že Triton přišel s dalšími tituly svých Dějin do kapsy - mezi brožovanými svazky k dějinám 20. století se milou nezbytností jeví připomenutí knížky od Roberta Kvačka První světová válka a česká otázka (2003); třetím příspěvkem do edice od Vladimíra Nálevky je Čas soumraku - Rozpad koloniálních impérií po druhé světové válce.

Do knihovny moderních dějin můžete zařadit také práci osvědčené dvojice J. Gebhart a J. Kuklík Druhá republika 1938-1939 (pražsko-litomyšlské nakladatelství Paseka), která s očekávanou erudicí předkládá strukturovaný obraz této složité doby charakterizované "svárem demokracie a totality v politickém, společenském a kulturním životě", jak praví podtitul publikace.

Jistě nejen moravští kolegové uvítají další svazek Vlastivědy moravské, konkrétně 4. díl Dějin Moravy - Svobodný stát a okupace od J. Bartoše a M. Trapla (vyšlo v Brně); k obecným dějinám novověku se vyjadřuje v nakladatelství Argo francouzský historik F. Furet 1. dílem Francouzské revoluce - Od Turgota k Napoleonovi (1770-1814): vnáší do výkladu vzrušených revolučních dob trochu jiný úhel pohledu a periodizaci, začínající systémovou analýzou tzv. starého režimu, nabízí ale např. i bravurními portréty vystupujících osob.

Formátově i cenově přístupné knížky nakl. Havran (Dny, které tvořily české dějiny) pokračovaly Ferdinandem V. a jeho Poslední pražskou korunovací 7. 9. 1836 od M. Sekyrkové. Sympatickým počinem je rovněž druhé, rozšířené vydání Vorlova "průvodce dějinami peněz v českých zemích" Od pražského groše ke koruně české. Nevyrovnaná produkce Vyšehradu nabídla v řadě Velké postavy českých dějin esejistický příspěvek P. Charváta Boleslav II., který však je především hodně populární autorovou exhibicí formy a stylu než očekávanou monografií. (Autor také rád aktualizuje, a tak se kupříkladu dočkáme i srovnání se soukromím Billa Clintona!)

Z mezioborových pohledů přivítejme (mírně upravenou) reedici díla nedávno zemřelého M. Machovce (1925-2003) Josef Dobrovský v nakladatelství Akropolis, které v minulých letech vydalo už několik Machovcových děl - z těch nových snad nejvíce potěšil Achilleus, překlad Homérovy Iliady. A nebojme se dnes výjimečně sáhnout i po dětské literatuře: už desetiletí rozvíjená edice Oko nakladatelství Albatros může být i dospělým čtenářům užitečným a spolehlivým průvodcem po Českých zvycích a obyčejích (A. Vondrušková, K. Skopová).

Další pokračování našeho knižního listování, tentokrát trochu letní, se chýlí ke konci, a mně to nedá, abych nepřidal ještě něco nevážného z císařova soukromí:

V době svého pobytu v Cap Martinu císař náhodou našel v ložnici císařovny láhev s hnědou tekutinou. Byl to vývar ze šesti kilogramů svíčkové - jediný pokrm na tento den pro Nejmilostivější Paní, který přibrala tři dekagramy.

"To je hrozné," komentoval císař, "opravdu hrozné."

Dvorní dámy tento císařský komentář ihned sdělily Alžbětě, která si proto nasadila ještě přísnější redukční dietu...

Připadá vám to moc troufalé? Nu dobrá, tak na úplný konec něco "závažnějšího":

Když 28. 6. 1914 Gavrilo Princip zastřelil v Sarajevu následníka trůnu a jeho manželku, bylo atentátníkovi devatenáct let a jedenáct měsíců. Nebyl tedy plnoletý - a ten chybějící měsíc do dvacítky mu zachránil život: nebylo možné ho oběsit.

"Vždycky jsem říkal, že ten Ferdinand je hrozně lehkomyslný," kroutil hlavou František Josef. "Tolikrát jsem ho přemlouval, aby tu cestu do Sarajeva odložil na konec července."

Jan Kvirenc

DĚJINY 20. STOLETÍ Z NAKLADATELSTVÍ DIALOG

(H. Mandelová, E. Kunstová, I. Pařízková)

Dějiny 20. století Vznik posledního dílu souboru učebnic tohoto nakladatelství byl provázen velkým množstvím obtíží a překážek, přesto se podařilo připravit jej pro školy včas, ještě před zahájením školního roku. Samozřejmě nejhorším nepřítelem byl čas - vytvořit koncepci dílu a jeho strukturu, vybrat klíčové události a zajímavé děje předchozího dramatického století a připravit kromě výkladových textů i dostatečné množství pramenů pro samostatnou práci žáků, vytvořit grafy a časové přehledy za sedm měsíců si vyžádalo velké úsilí, intenzívní práci i kvalifikovanou pomoc řady odborníků. Rovněž výběr obrázků v závěrečné etapě v dubnu a květnu nebyl jednoduchý, ač se to na první pohled nezdá. Předlohy ze starší odborné literatury jsou často technicky nekvalitní a k některým tématům není nového barevného fotografického materiálu nadbytek. Komplikací byl i ve srovnání s předchozími díly změněný způsob recenzního řízení; udělení doložky podle vyhlášky limitované 60 dny v reálné situaci zabralo téměř dvojnásobek.

Velkou pomocí byly nejen odborné konzultace s prof. R. Kvačkem, dr. J. Foltou, prof. L. Kropáčkem a M. Pojarem a připomínky P. Lhotky z MRK v průběhu práce na rukopise, ale i recenze doc. K. Kaplana. Ze čtyř recenzí zadaných MŠMT byly podnětné i připomínky našeho kolegy P. Albrechta z gymnázia v Příbrami s náměty pro výchovné využití obsahu dějin 20. století. Mimořádný byl podíl grafiků ze studia TYPO+, kteří zpracovali rukopis i přes časovou tíseň opět ve vzorné kvalitě.

Učebnice má opět pracovní charakter a jejím cílem je rozvíjet dovednosti žáků pracovat s širokou paletou didaktického materiálu a zpracovávat informace textového, grafického i obrazového charakteru, posuzovat, srovnávat a hodnotit historické děje i jednání osobností, zaujímat k nim žádoucí postoje. To navazuje na předchozí díly, nové je uvedení většího množství autentických dokumentů oficiálního i osobního charakteru, aby žáci mohli blíže proniknout do situací a dějů, které silně ovlivnily současný život společnosti v naší zemi, Evropě i ve světě. Zamýšleno je i poskytnutí příležitostí k empatii, zejména v živé problematice (spory, křivdy, násilí, rozdílnost názorů a pohledů na život apod.). Jde o náročné úkoly, avšak vycházely jsme z vědomí, že pro velké procento čtrnáctiletých žáků - a budoucí občany demokratické společnosti jde o poslední systematické seznámení s historií 20. století. Z toho pramení i obsah a členění učebnice zahrnující období 1918-2004.

Učebnice má čtyři tématické celky. Každý je opět rozčleněn na tři oddíly - v prvním je pohled na klíčové události a místa významných dějů ve světě, druhý představuje život obyvatel Evropy (výrobu, způsob života, vědu, vzdělanost, techniku, myšlenkové proudy a umění), obsahem třetího je politický vývoj států (vláda, diplomacie, zákony, války apod.). Zde jsou samostatné kapitoly věnovány vývoji v ČSR (ČSSR,ČR), další stránky života v naší zemi jsou také součástí kapitol oddílu Lidé v Evropě (mírně se schématu vymyká období války, které si vyžádalo jiný přístup).

První tématický celek začíná novou situací v Evropě i ve světě po vytvoření versaillesko-washingtonského systému a končí rokem 1939. Následuje období druhé světové války (1939-1945). Třetí tématický celek zahrnuje nejdelší období - studenou válku až k počátku nových vztahů mezi Západem a Východem po roce 1985. Závěr tvoří poslední dvacetiletí - sílící integrace Evropy, vstup ČR do NATO a EU. Každý celek je opět uveden motivační dvojstranou a zakončen pohledem na probrané období z nových úhlů (tematicky, s hodnocením období atd.); opět jsou začleněny dvojstránky dokumentů, z nichž je možno vybírat k různým příležitostem podle potřeby a uvážení. Pokračují i tzv. "návštěvy" - setkání našich současníků s účastníky historických dějů v 1. tématu se žákem reformní školy ve Zlíně a s Karlem Čapkem, ve druhém s židovskou dívkou v Terezíně a třemi československými zahraničními vojáky, ve třetím s A. Solženicynem a zvukovým technikem pražského rozhlasu z roku 1968 a konečně v závěru s pracovnicí mezinárodní organizace humanistů a politikem a chartistou období pražského jara á normalizace. Galerie umění jsou tři - žáci mohou navštívit expozice meziválečné avantgardy a dvakrát sbírky umění z 2. poloviny 20. století.

K učebnici jsou zpracovány dva pracovní sešity, nabídnuté jako pomůcka místo běžného sešitu na zápisy - levá stránka je podkladem pro zápis (body podle obsahu článku s obrázky), pravá přináší úkoly k procvičení a opakování poznatků nové výkladové kapitoly a další úkoly strukturovací, kde žáci mají příležitost uplatnit i své vědomosti z předchozích kapitol (nebo ročníků dějepisu).

Metodická příručka je koncipována jako doprovod ke každé kapitole učebnice - uvádí její cíle a základní faktografii, možnosti motivace a náměty k opakování (s ohledem na návaznosti pro následující kapitolu), představuje záměry autorů, případně připojuje i další úryvky z dokumentů či zajímavá fakta, na která se v učebnici "nedostalo". Podrobně uvádí dvojstrany Čteme z… (výběr a obsah dokumentu, jeho vznik, smysl, možnosti zařazení v rámci výkladových kapitol, úkoly k rozboru apod.). Podobně je to i s galeriemi - příručka přehledně informuje o autorech "vystavených" děl atd. Pro zařazení rozhovorů Anny a Tomáše s postavami "návštěv" jsou představeny jednající osoby, místo setkání, jsou vysvětleny i obtížné pojmy, které se v hovoru objeví.

Autorský tým i nakladatelství uvítá zkušenosti z užívání učebnice, pracovních sešitů a metodické příručky a náměty ke zkvalitnění využije v dalším vydání.

Helena Mandelová

ČTVRTÝ SOUBOR FOLIÍ Z DĚJIN EVROPSKÝCH KULTUR

Nakladatelství Machek a syn v Berouně se již několik let věnuje přípravě folií pro zpětný projektor pro řadu předmětů. V roce 2002 se rozhodlo rozšířit nabídku i o pomůcku pro dějepis. Dohodli jsme se na spolupráci na souboru zaměřeném na dějiny kultury s důrazem na architekturu a další druhy výtvarného umění, k nimž bude připojeno i umělecké řemeslo, móda apod.

Po předchozích dílech (Pravěk-starověk, Starověké Řecko a Řím a Středověk I) přichází na řadu druhá část středověkých kultur. Na šestnácti foliích je představeno období gotiky, renesance a raného baroka, zbylé dvě jsou věnovány středověkým kulturám Asie a Afriky a Americe v období po jejím objevení Evropany (předkolumbovské kultury jsou představeny v rámci Středověku I) . Součástí každého souboru, v němž jsou i časové přímky nebo mapky, je i textový doprovod - seznam ukázek a slovní komentář, který je možno v hodině využít, nepřeje-li si učitel jinak.

Hlavní znaky architektury a prvky staveb jsou předvedeny na pěti černobílých foliích, zbylé - s díly malířskými, sochařskými, módou, uměleckým řemeslem a pohledy na exteriéry i do interiérů staveb světských i církevních - jsou barevné. Tento soubor se dokončuje a lze si ho - stejně jako předchozí - objednat na adrese nakladatele: Machek a syn, Švermova 1380, Beroun 2, 266 01 (tel 311 623 568), kde dostanete i přesnější informace. Cena soboru o 25-28 foliích se pohybuje kolem 1 700,- Kč. Tam, kde mají učitelé k dispozici dějepisnou pracovnu nebo alespoň zpětný projektor s potřebným přistíněním, ulehčí promítání folií nejen výklad, ale i náročnou přípravu k předvedení ukázek z obrazových tištěných publikací.

Eliška Kunstová, Helena Mandelová

TIPY NA ZAJÍMAVÉ HISTORICKÉ EXKURZE A VÝLETY

UVÍTÁME VAŠE NÁMĚTY A DOPORUČENÍ ZKUŠENOSTÍ Z NÁVŠTĚVY I MÉNĚ ZNÁMÝCH MÍST A OBJEKTŮ PRO ŽÁKY A STUDENTY.

PŘEČETLI JSME SI

11. března 2004: Václav Kural v příloze Salon: Češi a Němci spolu po válce žít nemohli (rozhovor J. Sterna s V. Kuralem)

"... Když tenhle pojem (pozn. "pátá kolona") před časem použil premiér Zeman, vyvolalo to v Německu nečekaně agresivní reakci. V době Zemanových výroků jsem v Právu tento termín hájil. Myslím, že není nesprávný. Henleinovo hnutí obsáhlo velkou většinou sudetoněmeckého obyvatelstva… a 80 procent voličů, a to mu vtisklo ráz páté kolony. Důsledně jsem však z pojmu pátá kolona vyloučil německé antifašisty. Ti stáli tvrdě proti hitlerismu a henleinismu ...

Landsmanschaft dnes tvrdí, že sudentší Němci nechtěli rozbít ČSR, ale že chtěli autonomii. To není pravda, Henlein to tak sice zprvu říkal, ale jím pojatá autonomie znamenala vytváření sudetoněmeckého státu ve státě … Dokladem je šest zákonů na ochranu německé menšiny, které roku 1936 předložil v čs. parlamentu...

Válka česko-německé vztahy asi vylepšit nemohla. Během války se česko-německý konflikt vyhrotil do nevídaného extrému …. Za vzájemné nenávisti rozžhavené do běla vytvořili Němci projekt, který … projektoval úplnou likvidaci českého národa…. Ještě na začátku května 1945 nechal Frank v Terezíně popravit přes padesát vynikajících mladých českých odbojářů...

Nebyli Němci přeci jen smířlivější, když už bylo jasné, že prohrají válku? Bohužel ne. Naopak, jejich okupační režim se přitvrzoval. Frank říkal, že dělají měsíčně až 100 poprav, jenom to už nevyhlašují jako při heydrichiádě… popravovalo se i jen za podezření, že člověk chce přejít hranici na Slovensko...

(Další otázky redaktora, na něž V. Kural odpovídá: Jak se zrodila myšlenka odsunu? Jakou roli v odsunu sehráli Spojenci? Co zamýšlel domácí odboj? Nebylo poválečné soužití Čechů a Němců přeci jen možné? Proč se padesát let staré a vlastně vyřešené téma stále vrací na stůl? Kdo to proti nám vlastně stojí? aj.)

12. března 2004 Právo - V. Pavlíček: Pamětníků ubývá, přepisovat dějiny je snazší (rozhovor s Jana Kovaříka s V. Pavlíčkem)

Z úvodu: Vůči Česku zní v poslední době z některých německých kruhů stále častěji požadavek, aby hodnotilo válečné a poválečné události včetně odsunu "očima dneška", současným chápáním lidských práv, a nikoliv na základě historického principu příčin a následků. Přidává se o konkrétní okruh autorů některých médií působících i u nás. Co soudíte o příčinách těchto tlaků? "Metoda spočívá tom, že se neustále oživují údajné křivdy, jichž se Češi na Němcích dopustili, a nepřipomínají se zároveň předchozí nacistické zločiny ani prokázaná aktivní účast sudetských Němců na nich. Nemluví se pokud možno o Mnichovu, o hrůzách vyhánění českého obyvatelstva z pohraničí. protektorát s jeho pronásledováním Čechů je vydáván pomalu za rajský ostrůvek uprostřed válečných událostí … Neříká se A, ale zato se hlasitě tvrdí B..."

30. dubna Právo - V. Kural: V soužití Čechů a Němců je na čem stavět
" ...Navazování na minulost, na její kladné stránky by mělo patřit mezi priority, na nichž bude společná budoucnost stavěna. Jednou z nich - v dané souvislost podstatnou, leč nespravedlivě zanedbávanou - je významná tradice česko-německého boje proti hitlerismu..."
Salon Práva - Jan Trefulka: Vyhánění bez konce?

Ze závěru rozsáhlejšího článku: "…Jistě je dnes už nemožné nebrat na vědomí nebo zlehčovat míru lidského utrpení miliónů Němců na frontách i v bombardovaných městech od Stalingradu po Drážďany. Samozřejmě i oni byli surově vyhnáni ze svých malých osudů na bojiště světa, kde umírali za krutých okolností, ale to, co prožívali, byl úděl, který si sami připravili, byla to jejich válka a jejich porážka - a koneckonců jim bylo dopřáno vlastními silami a vlastní vůlí vyhrabat se, za pomoci demokratických mocností, v nejkratší možné době z trosek. Skutky, na nichž se spolupodíleli omámeni davovým fanatismem, byly po čase vytěsněny, kolektivní vina odmítnuta a dnes tu stojí počestný občan, zas už příslušník bohatého, tradičně kulturního národa, který by pro sebe a pro svět rád viděl, kdyby minulost mohla být přepsána, činy jeho předků prezentovány v přijatelné podobě a oni sami uznáváni jako koneckonců oběti iracionálních sil.

Paradoxně však k tomu účelu jiné iracionální síly angažuje: sudetoněmecké spolky a každoroční bojovná shromáždění se stále znovu pokoušejí docílit "zrušení" Benešových dekretů, jako by právě tento dokument způsobil jejich neštěstí a dodnes je dokladem veliké historické křivdy a poslední překážkou všeobecného usmíření v EU. Inu, "síla setrvačnosti překonává sílu inteligence a rozumu", napsal už Jakub Deml, málem po válce odsouzený za údajné sympatie k Němcům.

Nechuť a neochota Čechů a Moravanů k omluvám a vymáhanému rušení platnosti poválečných dokumentů je za těchto okolností dost pochopitelná a srozumitelná: nebyla to naše válka, neplánovali jsme žádnou expanzi na cizí území, a přesto žijeme a budeme žít ve státě, který výrazně pokulhává za životní úrovní států na západní a jižní hranicí. Žádná vláda České republiky by svým občanům nevysvětlila, co vlastně svým bývalým německým spoluobčanům a jejich potomkům dlužíme."

Právo - 30. 7. 2004, Josef Krečmer: Pomník Nejedlého a výuka dějepisu

Námětem článku je úvaha o tom, jak může znalost historie napomoci řešit současné otázky (v tomto případě osud pomníku Z. Nejedlého v Litomyšli), reakce pracovníků VÚP na autorův článek Zachraňme dějepis a jeho názor na RVP dějepisu. V závěru uvádí mj.

"... Asociace učitelů dějepisu, reprezentující stovky vyučujících, 17. dubna na valné hromadě schválila velice kritické stanovisko k rámcovým programům. Za alarmující a nepřijatelné považuje přesunutí odpovědnosti i za koncipování předmětů. časovou dotaci pro jednotlivé oblasti a především obsah výuky na školy a učitele. Také upozorňuje, že dějepis učí stále mnoho neaprobovaných, propouštějí se kvalifikovaní učitelé a místo nich se přijímají maturanti (za méně peněz). ´Učitelé jsou znechuceni neustálými změnami a tím, je jejich názory nikdo neakceptuje,´ říká Asociace otevřeně. To jsou velmi závažná slova, která by měl výzkumný ústav vzít konečně na vědomí. Ani široké rodičovské veřejnosti by nemělo být lhostejné, o čem a jak se příští generace na základních školách bude učit."

back