INFORMAČNÍ LIST ČÍSLO 24
O příležitostech ke vzdělávání v regionech a co se jim podařilo nám jako první napsali Radek Kotlaba z Mladé Boleslavi a Libor Šmejda z České Lípy. Brožurku s informacemi o připravených akcích nám věnovali členové u Ústí n. L.
a pokusím se odpovědět na dotazy z posledního IL a dotazníku z 13.11. z NM.
U nás akce učitelům dějepisu nabízí a připravuje Služba škole ve spolupráci se mnou. Nabídky na uspořádání seminářů pro místní učitele dostáváme i z PC Praha a PC Středočeského kraje. Využívat akcí mimo MB je však pro nás ve všední dny komplikované a většinou to neděláme (o víkendech bych rád, ale když mi pořadatel - PC není schopen zajistit v Příbrami ubytování, tak mám smůlu).
Co se tedy děje u nás: V loňském roce jsme v MB pořádali seminář o testování v dějepise, navštívili jsme s autorkou, paní Karbanovou z místního muzea, lekci v muzeu v Benátkách nad Jizerou (je úžasná a vřele ji doporučuji vaší pozornosti).
Také jsme si pozvali z Brna Veroniku Rodrigezovou, která nás provedla životem B. Němcové s využitím postupů dramatické výchovy, já sám jsem připravil seminář o využití dokumentů ve výuce česko-německých vztahů ve XX. století a seminář o obsahovém rozvržení výuky Československých dějin XX. století s několika metodickými doplňky. Tradičním lektorem je Ivan Bauer, který u nás má každoročně jeden ze svých seminářů.
Cena za seminář se pohybuje podle délky a organizační náročnosti mezi 200 - 600 Kč. Účastní se zpravidla stále stejných 10 - 15 učitelek a učitelů (ze cca 100 vyučujících dějepisu v bývalém okrese!), v letošním roce jsem ale byl nucen některé akce zrušit pro nezájem. Pokus připravit vzdělávací cyklus pro neaprobované učitele dějepisu skončil naprostým nezájmem ze strany škol (neaprobovaných by měla být skoro 1/3).
Školní knihovnu doplňujeme "živelně" - když jsou peníze, vzhledem k tomu, že jsme si koupili do všech ročníků nové učebnice Dialogu, není jich mnoho. Škola odebírá HO,UN,UL. Kromě používaných učebnic máme k dispozici obě řady z nakl. PRÁCE (černou i bílou) a řadu z Fortuny (Lidé v dějinách). ŠVP začínáme připravovat (pro primu až kvartu), jsem v celoškolním tříčlenném koordinačním týmu. O integraci cestou zrušení jednoho z předmětů neuvažujeme, ředitel je tělocvikář (de fakto bez aprobace a do tvorby ŠVP nechce vůbec vstupovat, nechává to na nás). Pro výuku dějepisu postrádám pořádné výbory z textů, dokumentů k výuce a obrázky (karikatury apod.), které by byly na volných listech, kopírovatelné pro skupinovou práci ve třídě nebo na folie pro meotar.
Hodně zdaru přeje
Ve středu 6. října 2004 se uzavřel cyklus univerzitních extenzí pro učitele dějepisu, které pořádal Ústav hospodářských a sociálních dějin FF UK Praha a jehož spolupořadatelem byla Základní škola Špičák v České Lípě. V uplynulých dvou akademických ročnících se posluchačům - učitelům dějepisu z Českolipska, Děčínska i Rumburska představili naši význační historici. Ke jménům jako - Čornej, Vlnas, Žemlička, Kárník, Kuklík, Pichlík, Brod, Reimann, Rychlík, Kvaček, Měchýř či Hájek a mnohým dalším netřeba cokoli dalšího dodávat.
Většina posluchačů tohoto cyklu využila nabídky lektorů a ukončila cyklus sepsáním práce z oboru regionální historie. A právě nový sborník těchto učitelských prací byl veřejnosti představen 6.10. na ZŠ Špičák. Celý cyklus vzdělávání tím logicky uzavřel.
Věřím, že se nám v příštích letech podaří tento kurz v České Lípě opět zorganizovat.
Jednu z prací, jejichž autory jsou učitelé, jsme dostali z Opavy. O práci členky sboru ZŠ v Opavě Kylešovicích napsala její ředitelka Stanislava Burdová.
Ne každé město se může pochlubit tím, že o jeho historii byla zpracována učebnice. Již od roku 1998 mohou žáci opavských základních škol využívat v regionální výuce příručku nazvanou Z historie města Opavy, jejíž autorkou je učitelka ZŠ Opavě-Kylešovicích PaedDr. Šárka Bělastová.
Zábavné dějiny provázejí žáky od pravěku, přes vznik města, vládu Přemyslovců a Lichtenštejnů, obdobím národního obrození, dějinami válek až po modernizaci města. Samostatné kapitoly jsou věnovány rodákům a významným osobnostem Opavska a pamětihodnostem města. Učebnice nabízí také Spoustu obrazového materiálu, ukázky z literatury a tisku, doplňovačky, přesmyčky a další zajímavé úkoly s cílem uložit si v paměti nabyté poznatky. Je zde i kalendárium města, slovníček pojmů a osobností. je zajímavým a čtivým průvodcem historií Opavy nejen pro žáky, ale i veřejnost.
Svým příspěvkem bych Vás ráda poinformovala o výuce dějin 20. století na Obchodní akademii a Obchodní škole v Ústí nad Labem-Střekově. Na této škole učím dějepis již 9 let. U nás vyučujeme studenty v oboru obchodní akademie a v oboru ekonomické lyceum. Přístup k dějepisu se u obou oborů významně liší.
V oboru obchodní akademie mají studenti dějepis v prvním ročníku dvě hodiny týdně a v druhém ročníku pouze jednu hodinu týdně. Původně jsme měli i v druhém ročníku 2 hodiny, ale s přechodem na novou koncepci tohoto oboru jsme o hodinu přišli. Výuka dějin 20. století spadá právě do druhého ročníku. Tento poměr je značně nevyhovující. Dobře si uvědomuji nutnost zvýšit u studentů znalost a orientaci právě v dějinách minulého století. Tyto události a děje jsou přímými kořeny dneška a pokud chceme ze studentů vychovat občany, kteří se na základě svých znalostí umí bránit historické i politické manipulaci a dokáží tak kriticky hodnotit i informace o děních v současnosti, nemůžeme výuku dějin 20. století nijak ošidit ani příliš redukovat.
Studenti, kteří přicházejí na naši školu mají většinou dobré znalosti z historie starověku i středověku, se znalostmi z dějin novověku jsou už na tom o něco hůře a dějiny 20. století stále ještě mnozí studenti poznali na ZŠ jen do konce 2. světové války. Vzhledem k tomuto stavu by bylo spíš žádoucí poměr vyučovacích hodin obrátit, ale v druhém ročníku by tak studentům nepřípustně vzrostl počet hodin v týdnu. Za této situace využívám možnosti ovlivnit do 30 % obsah výuky a do prvního ročníku jsem přesunula ještě Napoleonské války a poválečné uspořádání v Evropě. V druhém ročníku pak ušetřený čas věnuji právě 20. století.
Ve výuce dějin po roce 1945 jsou prioritou naše národní dějiny. V základních rysech jsou pak studenti informováni o dějinách SSSR a zemí socialistického tábora, o vývoji v USA a v zemích demokratického světa a o historii zemí třetího světa.
Pro studenty oboru obchodní akademie je dějepis doplňkovým předmětem, ze kterého nemohou maturovat. O to více se snažím podnítit v nich zájem o moderní historii. Mimo jiné se to daří i metodou skupinové práce. Aby metoda byla efektivní, je třeba tvořit jen skupinky maximálně o čtyřech studentech. Tímto způsobem studenti analyzují historické prameny.
Metoda nebude zajímavá, když ve skupině převládne názor nejsilnější osobnosti a ostatní se raději se svými nápady stáhnou. Proto studentům doporučuji pracovat v první fázi zkoumání historického dokumentu metodou "brightstormingu", tedy jakési bouře nápadů, která je využívána i ve vrcholovém managementu. Studenti si ve skupině zapisují všechny postřehy, které je podle nich možno z dokumentu vydedukovat, nikdo není za žádný svůj nápad zesměšňován. Teprve ve druhé fázi společné práce skupina přehodnotí zapsané postřehy a vypracuje konečnou verzi prezentace své práce.
Ze svého středu si studenti vyberou zástupce, který seznámí zbytek třídy s jejich poznatky a odpovídá na případné otázky spolužáků. Ne všechny studenty ve skupině by funkce mluvčího lákala, ale po určitém čase se všichni naučí využívat individuálního přínosu každého jednotlivce. Pokud ve skupině není žádná silná osobnost třídy, dostanou tak šanci vyniknout a zaujmout i jinak opomíjení žáci. Na škodu není ani sestavit občas skupinu, kde je více silných osobností a pověřit je náročnějším úkolem (př. historický dokument jim předložit v angličtině či němčině), v roli mluvčího se pak mohou střídat. Metoda supinové práce tak umožňuje pocítit radost z tvůrčí práce a seberealizaci i studentům, kteří jinak v kolektivu třídy jsou spíše opomíjeni.
Práce s dokumenty je pro žáky nepochybně velmi zajímavá, ale dostupnost těchto dokumentů pro školní vyučování není příliš dobrá. Sama mám k dispozici dokumenty k tématu 1. světová válka (zejména k činnosti českých legionářů v Rusku), k tématu Vznik ČSR a nejpodrobněji k tématu 2. světová válka zejména dokumenty o holocaustu). Uvítala bych možnost získat pro potřeby školní praxe i dokumenty, které by žákům přiblížily poválečný vývoj u nás.
Metoda skupinové práce je ovšem metodou časově náročnou. Čas je pro učitele jednohodinového předmětu neustálým strašákem. Vypracovala jsem si proto následující postupy. Hned na začátku hodiny promítnu studentům na meotaru již zpracovaný zápis z hodiny. Zatímco ústně zkouším, studenti si zápis opíší. Ústního zkoušení bych se nerada vzdávala, protože je to vítaná příležitost, jak studenty vést k tomu, aby dokázali kultivovaně hovořit na dané téma a s oporou o fakta vysvětlovat svá tvrzení a své názory a postoje.
Výklad pak vedu metodou řízeného rozhovoru, nebo jde-li o studentům známější téma, metodou problémového vyučování. V této fázi využívám pro doplnění i práci s učebnicí (Čapek, Pátek: Dějepis pro střední odborné školy). Skupinovou práci s dokumenty pak zařadím buď na počátku zvoleného tématu jako motivaci nebo na konci v rámci shrnutí učiva.
V průběhu výkladu dějin 20. století také zařazuji otevřený projekt Příběhy. Studenti jsou vyzváni, aby zjistili svou rodinnou historii v období minulého století. Mají písemně zachytit vzpomínky svých předků a rodinných známých. Tento postup nastoluje v rodině dialog mezi generacemi a pomůže v jejich sbližování. Ve škole pak o dané vzpomínce diskutujeme a zasadíme ji do širšího rámce dějin. Těchto zápisů však zatím mnoho nemám, protože studenti neradi tráví dlouhé chvíle se vzpomínajícími prarodiči. Je to však velmi vítané zpestření zejména politických dějin.
Na naší škole vyučuji i žáky oboru ekonomické lyceum. Ti mají dějepis 3 hodiny týdně v prvním ročníku a další 3 hodiny týdně ve druhém ročníku. Jde o nový obor a v letošním školním roce máme zatím pouze 1. a 2. ročník tohoto studia. Zvýšená hodinová dotace umožňuje zabývat se historickými tématy podrobněji a přiblížit se tak více výuce dějepisu na gymnáziích.
Zájem studentů o dějiny 20. století zvyšují školní projekty, které mají už čtyřletou tradici. Do projektů jsou zapojeni všichni studenti druhých ročníků. Již koncem září si studenti vytvoří pracovní skupiny, které získávají všechny dostupné informace o zvoleném tématu. Mají proto dostatek času využít nejen internetu, ale třeba i meziknihovní výpůjčky knih. Postupně již u nás proběhly projekty Evropská unie, Multikultura a Svět proti extremizmu. V letošním školním roce začínáme pracovat na projektu "60. výročí ukončení 2. sv. v. - Mír pro vítěze i poražené". Studenti budou získávat informace o nejvýznamnějších zemích vítězů i poražených (Velké Británii,
Francii, SSSR, USA, Německu, Československu, Číně a Japonsku) a poslední skupina se zaměří na úlohu OSN v dějinách světa po roce 1945.
V první fázi studenti shromažďují informace a obrazový i filmový materiál. Po následných konzultacích materiál skupina vytřídí, protože jedním z výstupů práce skupiny je počítačová prezentace zadaného úkolu v rozsahu 10 až 12 minut. Tato prezentace se uskuteční během května v aule naší školy.
V minulosti se této akce vždy účastnili studenti 1. i 2. ročníku. Starší tak měli možnost ukázat mladším kolegům výsledky své práce. Počítačovou prezentaci proto vytvářeli s ohledem na tuto cílovou skupinu diváků. Po prezentaci pak skupina zorganizovala pro diváky zábavný kvíz či soutěž, která by upevnila předávané poznatky. V loňském školním roce jsme obdrželi od Sdružení rodičů a žáků naší školy i finanční dotaci na odměny pro 3 nejlépe zpracované počítačové prezentace. Na rozhodování o nejlepších prezentacích se jednou třetinou hlasů podíleli i sami studenti, zbytek hlasů dodala komise pedagogů.
Letošní projekt bude v mnohém jiný. Počet studentů ve třídách nám již narostl tak, že 1. a 2. ročník se nám nevejde najednou do školní auly. Studenti si tedy budou své práce představovat pouze ve 2. ročníku navzájem. Novinkou také je, že jednou ze zúčastněných tříd je i třída ekonomického lycea, která má za sebou podrobnější výuku historie. Tento handicap jsem se snažila zmírnit tím, že jsem pro třídu lycea určila témata, kde dle mého názoru bude získávání potřebných materiálů o něco obtížnější (Čína, Japonsko, Úloha OSN).
Projekt si klade cíle poznávací - studenti získají informace o poválečném vývoji zadaných zemí i o úloze OSN udržovat světový mír. Vědomostní aspekty by měly být nejen historické, ale i právní, sociologické a psychologické.
V rámci citových a empatických cílů by studenti měli mít možnost prožít pocity empatie s lidmi, kteří žijí v zadaných zemích, zamyslet se nad vývojem a mírou demokracie, tolerance k minoritám a stavem dodržování lidských a občanských práv v zemích vítězů i poražených, zamyslet se nad možnostmi OSN prosazovat a hájit tyto hodnoty. Projekt umožní nastolit dialog v této věkové skupině, studenti prožijí a poznají kořeny zásadních postojů zahraniční politiky uvedených zemí, uvědomí si základy světového míru, které v současnosti stále vychází z výsledků 2. sv. v., a dokáží odhalit nebezpečí pro mírový vývoj v zemích, kde nejsou dodržována lidská práva a zásady humanity, soucítí s obětmi této společenské netolerance.
V rovině postojových cílů studenti na základě své práce v projektu dokáží aplikovat poučení z historie na současný vývoj v naší zemi i ve světě. Dokáží se veřejně distancovat od extremistických, rasistických, nacionalistických a dalších hnutí, které vedou k potlačování lidských práv a svobod, zejména k terorismu jako k politické metodě, vystupují jako humanisté. Svými postoji pak pasivně i aktivně ovlivňují i své okolí ve třídě a ve společnosti.
Svou práci v projektu bere většina skupin jako prestižní záležitost a snaží se, aby výsledek jejich práce byl co nejlepší a nejnápaditější.
Tak jako v projektu spolupracují studenti, spolupracují po celou dobu i vyučující dějepisu, občanské nauky, hospodářského zeměpisu a výpočetní techniky, kteří se studenty konzultují jednotlivé aspekty projektu. Studenti tak za svoji práci mohou získat známky do více předmětů.
Když se dílo povede, máme radost všichni, studenti i učitelé. Doufám, že i letošní školní projekt bude úspěšný a že Vám moje drobné nápady byly alespoň trochu inspirací v nelehkém poslání učitele dějepisu.
Děkujeme všem členům, kteří odpovídají na naše otázky v hodnotících dotaznících ze seminářů v NM. Přehledem vyplněných dotazníků se zabýváme na schůzích výboru, jsou pro nás důležitou zpětnou vazbou pokud se týká vzdělávání, publikací i pomůcek atd. Tentokrát zveřejňujeme alespoň část odpovědí na otázky k a/ přípravě ŠVP, b/ vzdělávání v regionech c/ pomůckám d/ činnosti ASUD v souvislosti s 10. výročím činnosti, e/ souboru Dialogu autorského kolektivu ASUD.
a/ Jak se vaše škola připravuje na tvorbu ŠVP, jak se na něm podílí Vaše PK?
Z odpovědí (mnohé se opakovaly):
Ještě se nezačalo
máme si prostudovat RVP na PC - plán pro jarní prázdniny
nemáme žádné informace ani pokyny
nikomu se do toho nesmyslu nechce
velmi laxní vztah
rozpracovány, uč.unaveni přepracováni, nestíhají
vyčkává se
předáno CD k prostudování
je to úkol, který je třeba splnit
nemluví se o tom
jen základní informace
zatím nic, stále doufáme v "zázrak"
nesouhlasíme
doufáme ve změnu ministr. školství a že vše bude jinak
návrhy učitelů, uvažuje se o možnostech propojení předmětů
skepticky
ŠVP je hotový (G),
PK vstřícně
výzva vedení k PK k úpravě uč. plánů
čl. PK vymezení učiva
studujeme RVP
činnost zajímavá, ale náročná (G)
několik lidí chodí na školení
byla porada, úkol prostudovat, uč. si myslí, že opíší stávající osnovy a doplní hlavičku školy
shromažďují se připomínky učitelů, tříčlenná komise pro ŠVP
obavy, rozpačité
učitelé nemají zájem
zamítavé stanovisko zasláno MŠMT (G, cca 3x)
není chuť, obavy z přijímacích zkoušek
formálně, ne s nadšením
vyčkáváme
vzniká komise, počátek příprav
spolupráce s autory RVP, připomínky, uč. nejsou nadšeni
pracuje se na tom,
seminář řed. Jiřička, uč.skepticky
čeká se na další vývoj
nic, vedení školy je v klidu
stadium úvah, učitelé pozitivně, ved. PK vlažně
nikdo se nevyjadřoval
diskuse, hledání
členové PK nesouhlasí s reformou
PK odmítá
nijak, bude-li se muset udělat, pokusíme se
Jaká je aprobace Vašeho ředitele?
61% M, F, Ch, Bi, ekonomka, základy techniky, ing. elektro; 15% kombinace s Tv,
12% 1.stupeň
12 % Č, D, Vv, Hv
b/ Jaké jsou příležitosti vzdělávání pro učitele vaší školy?
1 - největší počet odpovědí: PC Praha, I. Bauer, PC Ústí, LŠ vysokých škol
2 - vícekráte: Terezín, MU Brno (cyklus přednášek), PD UJEP, Extenze UK
3 - jednou až dvakrát uvedeny: PC Kutná Hora, České Budějovice, Karlovy Vary, Most, Pardubice, dr. Baletka, organizace Tereza, Schola servis Prostějov, Technic Přerov+archiv Přerov, KAS, ČVUT Plzeň (bez akreditace), PC jižní Čechy, SSŠ Písek - dává i pomůcky (spolupráce s muzeem),
Jsou uváděny obtíže s velkou vzdáleností na akce PC, někde nejsou peníze, jinde se oznámené akce nekonaly pro nezájem učitelů
Které dokumenty postrádáte?
Největší počet odpovědí: Textové dokumenty pro 20. století, Krátké videofilmy připravené pro školu, Filmy pro nové dějiny, Dokumenty pro nové dějiny
Další návrhy: Mapy - fólie pro 20. století, folie s otázkami a úkoly pro žáky, přehledové příručky tematické, dokumenty - sady pro různá období od starověku
Pomůcky, které chybí:
Největší počet návrhů: mapy korespondující s atlasy, nové nástěnné mapy
Další návrhy: folie, filmy, obrazový materiál, CD, DVD, fotografie k novým dějinám, pracovní sešity pro SOŠ, makety předmětů, hodnotící testy, slepé mapy, testy, křížovky pro G, materiály pro regionální dějiny;
V řadě odpovědí uváděn nedostatek peněz na pracovní sešity (musí si je množit)
Co je pro vás a vaši práci v asociaci přínosem?
Informace, sebevzdělávání - pro rozšiřování vědomostí, výměnu zkušeností,
Odborně zaměřené přednášky a exkurze ( celkové informace o dění)
Spolupráce a podpora v názorech, možnost opřít se o materiály ASUDu při tvorbě ŠVP; s informacemi na webu souhlasím.
V podstatě všechno - kdy, kde, co bylo nebo bude; názory a postřehy na ŠVP; velmi zajímavé jsou informace o historické literatuře.
Oceňuji odborné přednášky osvětlující tématiku do hloubky; přínosná je nabídka a výstavka publikací ASUD umožňuje získat materiály, které bychom jinak těžko získali.
Určitě inspirace a možnost setkávat se a vyměnit si poznatky s kolegy a vyslechnout přednášky vynikajících odborníků i účastnit se exkurzí.
Jinou možnost obohacení nemám ( Metod. inspirace pro mou práci.
Možnost setkávat se s kolegy, kontakt se současnými historiky a jejich názory, připomínkovat současnou reformu školství.
Přínosem je všechno, co ASUD pořádá a vše výborně připraveno.
Setkávání s odborníky, návštěva výstav s odborným výkladem, exkurze.
Přínosem byly všechny akce ASUDu, největším přednášky z novodobých dějin a některé exkurze; rezidence primátora, románské podzemí Prahy... návrhy zajímavých hodin a exkurzí.
Co postrádáte?
více recenzí
více metodiky
možná víc praktických zkušeností kolegů
Jaký je váš názor na činnost asociace?
Je zřejmé, že se dějepisné obci zatím nepodařilo přesvědčit společnost o prospěšnosti dějepisu.
Nemám připomínky, plně se ztotožňuji s názory a snahami ASUDu.
Vyjadřuji obdiv vedení asociace za organizování vzdělávacích akcí a za boj na obranu historie.
V rámci svých omezených možností (i bez dotace) vykonala obrovský kus práce ve vzdělávání učitelů, informovanosti o literatuře i při přípravě pedag. dokumentů.
Společně s SH jediní, kteří podle mého názoru hájí dějepis jako důležitý předmět na ZŠ. Informuje nás o dění v oblasti historie, hájí zájmy dějepisu a učitelů D, a to velice důsledně až na nejvyšších místech, výboru ASUD patří veliký díla za to, že se nevzdává, i když MŠMT mu doslova "hází klacky pod nohy".
Jde sice o boj s větrnými mlýny, ale zaplať pánhůh, že existuje a trvá již 10 let. její činnost je nanejvýše potřebná při bohorovnosti našich poslanců, politiků a ministrů. Čím se liší vnucení RVP shora (s jakoby "připomínkováním" zdola, na nějž se stejně nebere zřetel) od totožné praxe v 70. letech, kdy shora přišla tzv. "nová koncepce"?
Vzhledem k tomu, že jsem sama pracovala ve výboru Asociace učitelů klasických jazyků, dovedu ocenit, co děláte a obdivuji, co všechno zvládnete. Za vše moc děkuji.
Vítám kontakty mezi učiteli D. Po zrušení okres. pedag. středisek vázně informovanost a spolupráce mezi učiteli.
Je důležité, že se někdo bere za zájmy našeho předmětu.
Jsem vděčná za přednášky, které pro nás ASUD pořádá, je to téměř jediné dostupné vzdělání, které si může řadový učitel dopřát. ASUD moc potřebujeme, díky nejen za přednášky.
Je přínosem pro mou konkrétní práci, profesní růst a také hlas, který ne vždy souhlasí s představami MŠMT a tím je snad aspoň upozorní (doufejme), že máme často odlišný názor.
Je výborné, že ASUD existuje, v jiných předmětech asociace chybí. Cenná je možnost soustavného vzdělávání, ale i setkávání s kolegy a možnost výměny zkušeností.
Setkání v NM mi vždy přinese povzbuzení do další práce.
Myslím, že je přínosem pro nás učitele dějepisu, protože pedagogická centra nefungují pro nás, učitele, kteří učí do odpoledních hodin. Neznám nikoho, kdo by se z (...) něčeho zúčastnil.
Sjednocuje naše představy o výuce a požadavky na vzdělávání.
Zejména se mi líbí, že hájí zájmy nás, řadových učitelů D.
Snaží se pro učitele d udělat maximum, vyjadřuje názory většiny při jednáních např. s MŠMT, zajišťuje další vzdělávání. Jsem s činnosti velmi spokojena.
Jsem nesmírně vděčná, že existuje, na setkání si udělám vždy čas, nesmírně děkuji členům výboru za jejich obětavou práci a věnovaný čas.
Činnost je velmi bohatá pro členy ASUD, ale důležité je i prosazování názorů učitelů dějepisu, že se o nich na min. školství alespoň ví.
Vyjadřuji obdiv vedení asociace za organizování vzdělávacích akcí a za boj o obranu historie.
Díku ASUDu se dozvídám řadu informací o chystaných proměnách našeho školství; jinak se na školu dostávají takové informace jen těžko.
Pokračujte, pokračujte, pokračujte!! Nedejte se otrávit, budou volby, snad na MŠMT nebudou misomusové sedět věčně!
Činnost je velmi záslužná - opět se - a to i na naší škole - objevují názory, že perspektivní je jen studium přírodovědných předmětů - vzhledem k nabídce volných míst EU.
Bojujte dál za dvouhodinový dějepis bez spojení s jiným předmětem.
Děkuji Vám za to, jak se o nás staráte. Děkuji i za dnešní seminář - zvláště přednáška doc. Sommera a prohlídka Příběhu Pražského H hradu s arch. Chotěborem mne nadchly.
Dík za všechno.
Užíváte učebnice, pracovní sešity a příručky Dialogu, jaké k nim máte připomínky?
Učebnice Dialogu hodnotíme vysoko, líbí se i studentům. Mohou s nimi pracovat samostatně, pracovní sešity povzbuzují historické myšlení - souvislost opakování.
Zkušenosti mám dobré, hlavně obrazový materiál ušetří hodně práce.
MP používám, dobrá pomůcka pro učitele, doplňování informací o době, osobnostech, pomůcka při zápisech. MP vynikající.
Učebnice pro šikovné děti bezvadné.
PS někdy kopíruji.
PS se mi líbí, ale nemáme na ně finance. Kopíruji z nich pro žáky, několik tříd si je objednává soukromě.
Pro mladší žáky jsou náročné, oceňuji zejména pravou stranu PS.
Učebnice mohu používat pouze pro vlastní potřebu a považuji je za velmi dobré.
PS mi naprosto vyhovují, neměnila bych nic (i když z časového hlediska je nelze využít od první do poslední stránky). Využívám k opakování, výkladu, d.ú, + dobrovolné úkoly (kladně hodnotím).
Velmi si na škole ceníme pracovních sešitů a metodických příruček.
Bohužel mám celou sadu jen pro sebe jako inspiraci. Naše 9 let užívané učebnice se ještě nerozpadly, proto nákup nových nepřichází v úvahu.
Obrovské poděkování autorkám učebnic Dialogu, metodických příruček a pracovních sešitů pp. Mandelové, Kunstové a Pařízkové za to, že se nevzdávají a že nás - učitele - takto obrovsky potěšily.
Výzkumný ústav vybral 56 škol jako pilotní, měly vyzkoušet, jak jejich učitelé z RVP dokáží vytvořit vlastní ŠVP. Na semináři v Telči v září 2003, kdy měly být dohotoveny, nebyl předložen žádný. V následujícím roce pokračovalo v práci již jen 15 škol; v roce 2004/2005 se tam podle nich učí.
Domnívali jsme se, že tyto školy měly sloužit jako předvoj a poskytnout své zkušenosti dalším školám vyzývaným k tvorbě ŠVP. Proto jsme se na pilotní školy obrátili s žádostí o možnost seznámení se s jejich ŠVP dějepisu. Poslala nám ho jediná, dvě se omluvily, že ještě program dopracovávají, tři nás pozvaly, abychom se přijeli seznámit se s ŠVP na jejich škole (dvě z toho na Moravě). Jedna škola má ŠVP na webu.
Svérázným způsobem odpověděl ředitel školy v Chrudimi:
Vážená paní,
je velká škoda, že vaše asociace a především Vy osobně jste neprojevili zájem o seznámení se školními vzdělávacími programy pilotních škol dříve než jste rozpoutali místy až hysterickou kampaň na záchranu podle Vás ohroženého dějepisu.
Vaše četná prohlášení, která jsem v uplynulém roce a půl měl možnost sledovat, obsahovala řadu nepodložených a nepravdivých tvrzení. Především však Vaše zcela nekompetentní vystoupení na Kulatém stole* pořádaném SKAV a ÚVRŠ PedF UK v prosinci 2003 mě přesvědčilo o Vašem naprostém nepochopení smyslu a podstaty kurikulární reformy.
Z výše uvedených důvodů a na základě konzultací s několika dalšími učiteli dějepisu nepovažujeme spolupráci s Vámi a ASUD za pro nás přínosnou a smysluplnou.
* Poznámka: Jednalo se o kulatý stůl SKAV v prosinci k RVP, kam byla předsedkyně ASUD pozvána pořadateli, aby informovala o stanovisku k RVP dějepisu; přednesla je v souladu s dokumenty formulovanými výborem a schválenými plenem ASUD.
Z odpovědi panu řediteli Brožovi:
Vážený pane,
děkuji Vám za odpověď. Vaše výtky na naši adresu vycházejí zřejmě z Vaší neinformovanosti. Členové současné Asociace učitelů dějepisu ...se o problémy dějepisné výuky začali zajímat již na jaře 1990, kdy zahájili cykly přednášek, mezi nimi i historiků do roku 1989 perzekvovaných (semináře pokračují dodnes, již 15. rokem, bohužel nikdo z učitelů Vaší školy se jich nikdy neúčastnil).
V letech 1992-94 jsme jako podnět pro nový koncept výuky dějepisu zpracovali grant "Historie ve škole, její možnosti pro rozvíjení poznání, občanského vědomí, morálky a tvořivosti žáků a studentů a její potřeby", po důkladném studiu Výzvy pro deset milionů jsme zaslali své připomínky. Pokud se týká nové reformy, v červnu 2001 jsme v termínu zaslali své připomínky k 1. verzi RVP dějepisu. 2. verze z roku 2002, jak víte, nebyla zveřejněna a bylo nám sděleno rozhodnutí vedení MŠMT poskytnout ji jen vybraným 56 pilotním školám, které pak předají své zkušenosti všem ostatním. Jak zřejmě nevíte, zpracoval v roce 2001 na žádost VÚP tříčlenný kolektiv členů ASUD vyučujících na gymnáziích návrh RVP pro dějepis na tomto typu škol. Nebyl využit. V prosinci 2003 jsme VÚP zaslali své vyjádření k 1. verzi RVP gymnázií, v dubnu 2004 ke 3. verzi RVP ZV. K žádnému jednání o našich konkrétních podnětech jsme VÚP nebyli přizváni.
O RVP a ŠVP jsme se zajímali na semináři o RVP v Telči v září 2003. Účastníci semináře MŠMT však nedostali ani 2. verzi RVP, ani žádný z ŠVP. Jen tam bylo řešeno, že v požadovaném termínu do srpna 2003 odevzdalo výsledek své práce z 56 jen asi 15 škol... Nezískali jsme ani seznam pilotních škol, na které jsme zamýšleli se obrátit. Ještě v prosinci 2003 mi dr. Jeřábek sdělil, že pilotní školy považují ŠVP za své dílo chráněné autorským zákonem a že se tento problém řeší.
13. října 2004 jsme získali seznam 16 pilotních škol (jedna z nich má jen 1. stupeň), které jsme požádali o možnost seznámení s části RVP Člověk a společnost (jeden je na webové stránce školy). Obdrželi jsme jeden.... Na přípravu tak závažné reformy trochu málo. Co tedy tento projekt nabízí několika tisícům dalších škol? K čemu pilotní školy slouží? Není státní škola placená z veřejných prostředků institucí, která je ze zákona povinna poskytovat svůj učební program rodičovské i další veřejnosti? Nebo ho pilotní školy nemají, podle čeho tedy učí, nebo improvizují?
Ještě drobnou poznámku. Myslím, že našemu občanskému sdružení přikládáte až příliš velký vliv a význam. Koncem září 2003 Právo zveřejnilo jeden článek o našich pochybnostech o budoucnosti dějepisu, Učitelské noviny otiskly naše vyjádření k RVP dějepisu, několikrát jsme odpověděli na otázky publicistů. Toť vše; na kampaň trochu málo, hysterickou už vůbec ne. Mysleli jsme si, že o reformě má být vedena diskuse. Další aktivity (Slovo k dějepisu na jaře 2003, Petice 17. listopadu 2003 a tisková konference v říjnu 2003) byly akcemi Sdružení historiků, což je jiné občanské sdružení, i když s ním úzce spolupracujeme a jeho aktivity podporujeme. Nevím, co jsme rozpoutali a co označujete za naši hysterickou kampaň. Domníváme se, že v demokratické společnosti máme právo vyslovit své názory i pochybnosti a není třeba na nás nevěcně útočit tak, jak se to stalo a jak se k tomu připojujete i Vy. Spíš bychom uvítali podloženou polemiku...
Co chápe a nechápe několik set učitelů dějepisu, členů naší asociace, jejichž shromáždění všechny naše dokumenty schvalovalo, ponechte na nás. Škoda, že některý z Vašich učitelů nám nepřijel poskytnout zkušenosti Vaší školy, která patří mezi 4-5 škol angažujících se aktivně v navrhovaných reformách. Jak jsem Vám napsala již v lednu tohoto roku, měli jsme zájem zveřejnit zkušenosti Vaše (i jiných škol) v tvorbě a realizaci ŠVP dějepisu, ale neodpověděl jste...
O úrovni znalostí základních historických fakt v současné době nás mimo jiné přesvědčují i výroky našich předních politiků, různé ankety o znalostech nejnovějších dějin a hlavně výsledky přijímacích zkoušek na VŠ... Svá vyjádření jsme zpracovali proto, že se nemíníme smířit s neuspokojivým stavem v rámci připravované reformy a u vědomí nepříznivých důsledků, které pro většinu žáků a studentů bude mít.