V první půlce března se uskutečnil seminář Rady Evropy „Heritage and National Identity“ spojený s konferencí Euroclio, týkající se uplynulého roku a plánů do roku 2000. Název semináře lze přeložit jako „Odkaz (nebo dědictví) a národní identita“. je zřejmé, že si skotská asociace učitelů dějepisu S.A.T.H nezvolila téma semináře náhodně. Skotsko je totiž jednou ze zemí, kde jsou lidé na svůj původ, historii a odkaz svých předků patřičně hrdi. A tak se starobylý Edinburgh s impozantním hradem tyčícím se v centru města stal hostitelem více než stovky učitelů dějepisu z celé Evropy. A program celého semináře byl vskutku velmi zajímavý.

Hned první odpoledne zahajovacího dne bylo totiž zcela naplněno různými aktivitami. Účastníci semináře měli po zahajovacích referátech možnost navštívit Edinburský hrad a vidět, jak se využívá jako vzdělávací středisko pro školy. Je zde připraveno nesmírné množství výukových programů pro školy a celý hrad působí nesmírně živě - je totiž vybaven množstvím voskových fugurín, které ztvárňují velké osobnosti skotské historie.

Druhý den byl věnován přednáškám a workshopům. Tématem dne byl „Odkaz a národní identita - příležitost či hrozba.“ První přednáška či prezentace byla věnována jiným formám výuky. Film, který byl promítnut, ukazoval osud Marie Skotské; byl ovšem zasazen do přítomnosti a velmi sugestivně znázornil poslední dny Marie Skotské. Některými učiteli byl přijat velmi kladně, domnívali se, že se takto dá historie přiblížit studentům, ovšem byly tu i názory, proč ukazovat historii takto brutálně.

Další prezentace se účastnili sami evropští učitelé - Polina Verbitska z Ukrajiny, Gertrud Liedke z Německa a Yosanne Vella z Malty. První dva příspěvky se zabývaly průřezem národní historie a komentovaly více méně známá fakta. Příspěvek maltské učitelky byl nejzajímavější. Nejdříve uvedla, že Malta je multikulturní společností, a proto od roku 1990 mění kurikulum. Zajímavé byly názory maltských učitelů, kolik by mělo být věnováno té které historii: historie evropská 30,6%, historie globální 13%, historie lokální 19,5%, historie národní 34,9%, ostatní 2%.

Odpolední workshopy byly věnovány diskusím o národní identitě různých státech a jejímu pojetí. Mluvilo se o obecných problémech a shodli jsme se na tom, že nejdůležitjší v přístupu učitele je být tolerantní ke všem kulturám; každý z nás dnes žije a učí v multikulturní společnosti. Shoda panovala v tom, že je velmi obtížné najít ve vyučování „národní identity“ zlatou střední cestu - přitom však je to velmi důležité. Závěrečná část dne byla věnována seznámení s projektem SCRAN, který zahrnuje vydávání různých CD-romů se vzdělávací tematikou v oblasti historie pro mladší žáky i studenty. CD-romy jsou přizpůsobeny věku uživatele. SCRAN zahrnuje i využívání internetu a používání www stránek. Každý tak může nahlédnout do historie použitím té nejmodernější technologie.

Poslední den semináře byl věnován tématu „jakým způsobem je možné využívat muzea jako vzdělávacího centra pro školy“. Nejprve byly na pořadu tři přednášky. Hovořila zde Maria Teresa Largo ze Španělska, která seznámila přítomné se způsoby využívání muzeí ve Španělsku. Velice zajímavá byla přednáška Sue Mitchell, která představila práci Národního muzea Skotska v Edinburghu. Je to muzeum nové a moderní a jeho sbírky přibližují skotskou historii od nejdávnějších časů až po současnost. Dává Skotům možnost uvědomit si hrdost a statečnost svého národa v minulosti i současnosti. Hovořila také o tom, jak by měly exponáty motivovat a stimulovat zvědavost, informovat a upevňovat učení, rozvíjet představivost. Muzeum Skotska chce být pro děti centrem, v němž budou sami slavnou minulost národa objevovat.

V druhé části dne se odehrála snad nejzajímavější části semináře - workshopy. Námětem toho, který jsem si vybrala, byly „Viktoriánské předměty“. Musím říci, že první věc, která mě velice upoutala, byly hluboké znalosti lektorky, která nás provázela. Každé muzeum ve Skotsku má vlastní vzdělávací oddělení /Educational Service/, kde školí učitele, jak používat exponáty i sbírky muzea a připravuje metodické materiály pro učitele a pracovní listy pro děti. V Muzeu Skotska mohou učitelé používat tzv. pracovní vozíky, které obsahují vhodné vybrané exponáty k danému tématu. Všechny exponáty jsou originály a děti je mohou vlastnoručně zkoumat. Jsou přitom seznámeni s návodem, jak je užívat, aby je nepoškodili. Viděli jsme množství viktoriánských předmětů, které se používaly v domácnostech, mohli jsme tipovat, k čemu sloužily, z kterého období jsou, k jaké společenské vrstvě náležely, zkrátka chvíli jsme si hráli.

Musím říci, že tento styl spolupráce muzea-školy se mi velice líbil a pro děti musí být nejen zajímavý, ale i velmi přínosný.

Pozdní odpoledne bylo věnováno několika krátkým vstupům, kde odborníci předvedli, co Skoti užívají k posilování národního povědomí. jsou to hlavně hrady, ale i zahrady, příroda, hory a jiné památky, např. památníky. Všichni se shodli na tom, že věci, které děti vidí, jim jsou lépe přístupné než to, co jen čtou v knížkách nebo učebnicích; proto je nutné využívat i vizuální podněty. Je nutné dát dětem prostor věci si také vyzkoušet a proniknout tak hlouběji do historie.

Seminář v Edinburghu byl připraven s velkým vkusem a každý zde mohl najít podněty pro další tvůrčí práci nejen v oblasti školního dějepisu. Pokud má kdokoliv z vás možnost účastnit se některého ze zahraničních seminářů, vřele vám tuto možnost doporučuji.

Mgr. Hana Preislerová, Klasické gymnázium Praha Modřany