Semináře v Münsteru, jednom z měst jednání o míru před 350 lety, se účastnilo asi 40 učitelů a odborníků z šesti zemí: Německa, Holandska, Belgie, Švédska, Španělska a České republiky. Měl připomenout především důsledky nového rozdělení mocenských sil v Evropě.

První odpoledne bylo věnováno přednáškám německých historiků, holandského profesora Dr.Groenevelda z univerzity v Leidenu a generála 1. německo-holandské armády K. Oltmanna. byly zaměřeny především na charakteristiku událostí z historického pohledu i vojenské strategii tehdejších armád. Byly zajímavé především pro vojenské odborníky, možnost pedagogického využití je menší.

Druhý den byl věnován šesti příspěvkům ve workshopech a diskusím. Odborníci - většinou středoškolští učitelé - prezentovali metody výuky tématu o vestfálském míru. Nejzajímavější byl příspěvek švédské učitelky mezinárodní školy ve Stockholmu Heleny Edger. Její metody - využití obrazových příloh ve formě barevných folií, málo známých historických pramenů a zajímavých literárních prací dokázaly, jak snadno lze propojit jednotlivé předměty /např. literatura - historie - výtvarné umění/. Dále mě upoutala snaha zasadit události do širšího kontextu a propojení se současností.

Všech šest příspěvků bylo velmi zajímavých, zde lze uvést jen ty myšlenky, které byly všem společné:

1. větší hodinová dotace pro dějepis /připomínám, že v Evropě jsou běžné tři hodiny týdně/
2. potřeba zkvalitnění učebnic /velké množství učebnic, nesnadná orientace na trhu, kvantita předhání kvalitu/
3. studenti musí pracovat také doma /znovu nutnost kvalitních učebnic/, vznikne tak čas a prostor pro rozvíjení tématu v diskusi ve škole
4. používání kvalitních map a atlasů / české atlasy pro ZŠ vydané Kartografií v r. 1997 zde byly hodnoceny velmi příznivě; pro ASUD se podařilo získat také školní atlas pro frankofonní oblast, který je také na velmi vysoké úrovni/
5. prosadit více času na projekty, které by měly směřovat k pochopení historických událostí a jejich zasazení do širších souvislostí

Závěrečná diskuse ukázala, že všechny zúčastněné země vidí historické problémy v úzkém národním kontextu, stále myslíme velice nacionálně a chybí nám „evropštější“ myšlení. Závěrem se účastníci semináře shodli na nutnosti:

1. snažit se propojit jednotlivé vědní disciplíny, hledat návaznosti
2. sledovat a používat nové didaktické pomůcky /CD Peace of Vestphalia v různých jazycích je k dispozici v ASUD/
3. změnit myšlení z národního na mezinárodní
4. znovu projednávat a otevírat diskuse k vydávaným učebnicím a jejich kvalitě

Na závěr semináře připravili pořadatelé návštěvu výstavy konané u příležitosti připomínaného výročí. Byly zde velice zajímavé, dosud nezveřejněné exponáty. zajímavá vyla i návštěva historického sálu Radnice, kde byly významné mírové dokumenty podepsány. Jsou tu vyobrazení všichni muži, kteří se této události před třemi a půl stoletími účastnili.

K doplnění informace o münsterském semináři alespoň stručné seznámení s českým příspěvkem, jehož jádrem byl pohled na výsledky vestfálského míru z naší strany. Byl přijat kladně, domnívám se, že mj. z těchto důvodů:

•  téměř nikdo z přítomných odborníků nevěděl, jakou roli hrály české země v této otázce, jak byly mírovými jednáními poškozeny a jaké měly důsledky v dalším vývoji českého státu
  
•  získali informace o způsobu výuky dějepisu před a po roce 1989
  
•  mohli si prohlédnout české učebnice a atlasy užívané v současné době a před rokem 1989
  
•  seznámili se se systémem vzdělávání v oblasti historie v ČR
  

Závěrem: Díky absolvování semináře jsem si znovu uvědomila, jak velice důležité je účastnit se mezinárodních evropských i světových aktivit. Otevírá se zde totiž jedinečný prostor pro výměnu názorů na české dějiny a jejich souvislosti s dějinami jiných oblastí. Je nutné uvádět na pravou míru nepřesné či chybně interpretované události vztahující se k Českému státu. Podporujeme tím i vlastní národní identitu, která nesmí být opomíjena.

Je zde i jedinečná šance porovnávat vzdělávací systémy a programy různých zemí, konkrétní pedagogické zkušenosti a samozřejmě objevovat i své nedostatky. V době, kdy Česká republika žádá o začlenění do Evropské unie, je důležité stále vyzdvihovat tradice, bohatou kulturu, uvědomovat si neustálou potřebu dále se vzdělávat, rozvíjet a neustrnout.

Hana Preislerová, Klasické gymnázium, Praha 4

Zpět na rejstřík

Předchozí

Následující