Téma semináře, který se konal v malém nizozemském městečku Doorn, bylo „Demokracie a stát blahobytu v Evropě - nové poznatky ve výuce dějepisu“. V záměru to měla být kontinuita stejnojmenného semináře, který se konal v Kodani před třemi lety jako Comenius. Action 3.1 Project. Není proto divu, že někteří jeho účastnici patřili v Doornu ke hlavním organizátorům.

Jelikož celá konference proběhla velice vzorně a zdařile, rád bych je vyjmenoval - byli to především Hélene Bude-Janssens, která je tajemníci výboru Euroclia, Hélene Edgren - již bývalá členka výboru Euroclia a Jens Dalsgaard, který stejně jako v Kodani celý projekt vedl. Tito zástupci Nizozemí, Švédska a Dánska spolu se svými krajany byli nejvíce s problematikou státu blahobytu obeznámení. Také hlavní přednášky pronesli Niels Finn Christiansen z Dánska, Dr. Joakim Palme ze Švédska a Dr. André Gerrits z Nizozemí. Poslední zmíněna přednáška nejvíce zaujala účastníky ze států bývalého sovětského bloku /České republiky, Polska, Lotyšska a Estonska/, protože pojednávala o komunistickém modelu státu blahobytu a postkomunistických reformách“ /hlavně však v Rusku/. I když násilné rozdělení Evropy máme naštěstí za sebou, jeho následky byly nicméně vidět i zde - hlavně v tom, že vlastní zkušenost života v komunismu lidé ze západní Evropy prostě nemají. Na seminář přijeli také učitelé dějepisu a občanské výchovy z Itálie, Řecka, Švýcarska, Německa, Rakouska, Francie, Británie /Wales/,Irska, Portugalska, Finska a Islandu /v celkovém počtu 31/. Z naší republiky jsme byli dva s kolegou Jiřím Sankotem, který je učitelem dějepisu a angličtiny na ZŠ č.21 v Plzni. Překvapilo mne, že nebyl členem ASUD a ani vůbec nevěděl, že taková asociace existuje. Je to myslím pro nás všechny signál, abychom činnost ASUDu u svých kolegyň a kolegů v oboru více propagovali.

Kromě přednášek a tzv.plenárních zasedání probíhaly také známé všem účastníkům semináře workshopy, jejichž témata byly např.:

• představit sebe a uvést základní fakta o výuce dějepisu ve své zemi
• zhodnotit přednášky a jejich přínos pro nás
• seznámit se s projekty:
  • - Stát blahobytu / Od Bismarcka po švédský model a výhledy do budoucna /
  • - Stát blahobytu: Kdo se postará o nemocné ?
  • - Historické pozadí objevení se švédského státu blahobytu - vyhlídky
  • - Dobrý život ohrožen ? Chudí a nezaměstnaní ve státě blahobytu
• připravit se na návštěvu školy /mimo jiné seznámení s fungováním nizozemského školského systému.
• připomínky a vlastní návrhy k výuce na téma stát blahobytu a demokracie v Evropě

Jak již bylo uvedeno, v programu semináře byla také návštěva škol. V našem případě to byl Coenecoop College, kde jsme mino jiné byli pozvání na hodiny dějepisu / Napadení Nizozemí fašistickým Německem a Spartakovo povstání /, diskusi se studenty z posledního ročníku a prohlídku školy / mně osobně nejvíce zaujaly rozsáhlé a bohatě vybavené knihovny a několik útulných a moderně zařízených sboroven/.

Ke konci kurzu následovala také prohlídka historických a současných sociálních institucí Amsterodamu a v samotném městečku Doorn jsme mohli navštívit nevelký zámek, ve kterém pobýval v letech 1920-1941 poslední německý císař Vilém II.

Posledního dne měli jsme možnost prohlédnout si učebnice dějepisu / bylo z nich zřejmé, že ačkoliv je kladen nemalý důraz na národní dějiny, patříme všichni ke stejné evropské neboli euroamerické civilizaci / a občanské výchovy z jiných států a v klidu si o nich pohovořit. Po závěrečné diskusi, večeři, proslovech a poděkováních následovaly přátelské rozhovory / i angličtina byla již mnohém přirozenější než na začátku semináře / a nakonec také národní písně /Okolo Hradce,../.

V případě, že by někoho zajímaly podrobnosti o výše uvedeném semináři nebo o výuce dějepisu na naší škole, rád v rámci svých znalosti a možností všem zájemcům odpovím.

Zpět na rejstřík

Předchozí

Následující